Loňský rok přinesl investorům po letech relativního klidu pořádné nervy. Na povrch probublala inflace, na kterou v předchozích letech zadělaly centrální banky „tiskem“ peněz a mohutně ji masivními výdaji v době pandemie covidu podpořili také politici. A ukázalo se, že zdaleka není přechodná, jak Fed či Evropská centrální banka ujišťovaly ještě v lednu 2022.

Když přišel ruský vpád na Ukrajinu, který vyvolal ještě ke všemu také energetickou krizi, vymkl se růst cen kontrole centrálních bankéřů. V mnoha evropských zemích včetně Česka dosáhla inflace dvouciferných hodnot a na dlouho nevídané úrovně vystoupala i ve Spojených státech. Byť reakce cedulových bank nebyla zdaleka tak razantní, jak by velely poučky z učebnic měnové politiky, růst úroků zásadně překreslil investorské hřiště. Investoři znovu „objevili“ kouzlo konzervativnějších investic, které ještě o rok dříve nic nevynášely. A naopak akcie v obavách z recese vyvolané přísnou monetární politikou a geopolitickými riziky zažily jeden z nejhorších roků za poslední dekádu.

V každém případě ale platilo, že dosáhnout během roku takového výnosu, který by smazal – neřkuli překonal – vysokou míru znehodnocování peněz, bylo skoro nemožné.

Ekonomové předpovídají, že z hlediska růstu spotřebitelských cen už snad máme nejhorší za sebou. Geopolitická rizika ani hrozba recese ve velkých ekonomikách ale nezmizely, inflace bude ustupovat pomalu a zvyšování sazeb bude v případě Fedu i ECB s největší pravděpodobností pokračovat i v prvním pololetí. Všechny tyto faktory bude nutné při rozhodování vzít v potaz.

Vítězné shortování

Nejméně klidné spaní měli v loňském roce bezesporu akcioví investoři. Ti z nich, kteří pod tlakem špatných zpráv zpanikařili a akcií se v průběhu roku zbavili, mohli prodělat i desítky procent. A to i na titulech, u nichž se ještě o pár měsíců dříve zdálo, že nemohou zklamat.

Souhra několika výše zmiňovaných negativních faktorů se podepsala i na celých akciových indexech. Například americký S&P 500, zahrnující největší americké firmy, loni odepsal téměř dvacet procent. Evropský index Euro Stoxx si sice vedl o něco lépe, i tady ale rozdíl v hodnotě na začátku a konci roku činil více než jedenáct procent.

Jedním z největších zklamání byl v roce 2022 technologický sektor. Internetové firmy jako Microsoft, Amazon, Meta nebo Apple patřily k dlouhodobým miláčkům investorů, loni ale zažily vysloveně špatný rok. Akcie Facebooku, respektive jeho mateřské společnosti Meta, se zřítily bezmála o dvě třetiny. O polovinu nižší byla na konci roku cena akcií Amazonu a téměř třicet procent odepsaly také Apple nebo Microsoft.

Jan Němec

Neradostné období potvrdil i vývoj indexu Nasdaq, který sdružuje právě technologické společnosti: rok 2022 zakončil index na hodnotách skoro o třetinu nižších, než na jakých do něj vstoupil.

Další padlou hvězdou byly farmaceutické firmy. Jestliže během pandemie měly společnosti Pfizer nebo Moderna doslova žně, loňský ústup covidu a obrovské nespotřebované zásoby stále méně účinných vakcín zasáhly i je. Akcie prvně jmenované společnosti během roku odepsaly téměř čtrnáct procent, u druhé z nich klesly dokonce o čtvrtinu.

Zatímco portfolia většiny akciových investorů loni krvácela, po dlouhé době ztrát slavili spekulanti, kteří sázeli právě na pokles akcií. Mnout ruce si mohli hlavně skeptici, kteří nevěří „hvězdné“ automobilce Tesla. Její akcie loni i kvůli eskapádám zakladatele Elona Muska spadly bezmála o sedmdesát procent, což z nich učinilo nejvýnosnější artikl shortařů: podle výpočtů Financial Times na Muskových neúspěších vydělali více než patnáct miliard dolarů.

Slušné zisky spekulantům na propad cen přinesly také zmiňované akcie Amazonu, Mety, Applu nebo Microsoftu – pohybovaly se kolem pěti miliard u každé z těchto firem.

Čekání na slevy

Právě dramatické propady akciových trhů, které přešly do medvědí fáze, ­ovšem mohou letos znamenat jedinečnou příležitost. Analytici se shodují, že řada technologických titulů je a ještě bude k mání za více než příznivé ceny, a radí toho využít. Zároveň ale doporučují obezřetnost: zejména první polovina roku bude stále extrémně volatilní a mohou přijít ještě další propady.

Investoři by se tak měli orientovat především na ty ekonomické sektory, jimž bude letošní vývoj světové ekonomiky hrát do karet. Které sektory to jsou?

Relativní jistotou bude například zbrojní průmysl, který kvůli válce na Ukrajině zažívá v posledních měsících doslova renesanci. Komu přijde taková investice morálně pochybná, může se pak poohlédnout v sektoru energetických firem vydělávajících na vysokých cenách elektřiny a plynu, případně ­u aerolinek, jimž nahrává obnovený zájem o cestování. Dobrou volbou mohou být také banky, jejichž byznys nakoply vyšší úrokové sazby.

Pokud se například situace na Ukrajině zásadně „nezvrhne“ k horšímu, případně pokud se neobjeví jiné, neočekávané komplikace, druhá polovina roku už bude akciím příznivá po­dle většiny analytiků. A to především ve Spojených státech. Odvážnější investoři se pak mohou poohlédnout v Číně, které se předpovídá velký návrat na scénu po třech letech covidových restrikcí.

Konec zlaté éry „spořáků“

Minulý rok přinesl dlouhá léta nevídanou situaci. Boj centrálních bank s inflací vyhnal vzhůru úrokové sazby, a tak na zajímavosti získaly i zdánlivě „odepsané“ instrumenty – tedy spořicí a termínované vklady.

Úrokové sazby u vkladů se vyšplhaly až k pěti procentům, což z nich učinilo lákavou alternativu k dluhopisům u konzervativních investorů, a to – kvůli obvyklým limitům maximálních úložek – především pro drobné investory operující se statisícovými částkami.

Vzhledem k tomu, že centrální banky se v nejbližších měsících téměř jistě nevrátí k uvolněnější měnové politice, budou relativně slušně úročené vklady dobrou alternativou pro „nenáročné“ i letos. Kdo ale uvažuje v delším horizontu, měl by pozornost pomalu přesunout jinam – k dluhopisům, a to jak státním, tak firemním.

Už loni byl absolutním vítězem ten investor, který v roce 2020 nakoupil české protiinflační státní dluhopisy. Při jejich vydání tehdejší ministryně financí Alena Schillerová hrubě neodhadla, jak vysoko vystřelí růst spotřebitelských cen, a slibovala tak v průměru tříprocentní roční výnosy. Ty se ale loni právě kvůli vysoké inflaci dostaly na dvouciferné úrovně.

Problém je, že toto „supervýhodné“ zhodnocení peněz už pro nové investory není k mání. I tak ale státní dluhopisy bonitních zemí včetně Česka vypadají mnohem lákavěji než ještě před třemi lety, kdy vynášely přinejlepším kladnou nulu. Například český desetiletý vládní bond dnes nabízí více než 4,5procentní výnos. Loni na podzim to bylo dokonce přes šest procent.

Menší jistotu, ale vyšší výnos nabízejí emise podnikových dluhopisů. Ty mohou nabídnout i deset procent ročně a v případě spolehlivých firem, případně dobrého zajištění bondů mají pro rok 2023 také zajímavý potenciál. A to tím spíš, že v roce 2024 se dá očekávat snižování úrokových sazeb, což dluhopisy ještě více zatraktivní.

Kryptosázka na nejistotu

Pokud bychom měli sestavit žebříček nejztrátovějších investic uplynulého roku, nebyly by ovšem na prvním místě akcie – jasným „vítězem“ by se staly kryptoměny. Ty loni zažily doslova tragický rok a nejednomu bitcoinovému nadšenci přinesly kruté vystřízlivění.

Nejpopulárnější z virtuálních platidel – bitcoin – rok 2022 zahájilo na hodnotě více než 45 tisíc dolarů. Na jaře a na začátku léta ale přišly dva masivní „výplachy“ a poté podzimní tápání. Na konci prosince se tak jeden bitcoin prodával už jen za necelých sedmnáct tisíc dolarů. Přepočteno, ztráta činila více než 65 procent. Dokonce přes 68 procent hodnoty pak odepsalo ethereum.

Shutterstock.com

Kryptoměny proto zahájily letošní rok na tak nízkých úrovních, že by se nyní mohly zdát dobrou investiční volbou. Analytici však doporučují nechat jim v portfoliu jen malé zastoupení. Bitcoin a další totiž za dobu své existence ještě neprošly tvrdou zkouškou recese, a tak není vyloučeno, že loňské dno stále není to skutečné a že mohou zamířit ještě níž.

O to zajímavější jsou loňské výsledky zlata, které podle fanoušků kryptoměn přišlo o pozici uchovatele hodnoty či bezpečného přístavu před inflací právě na úkor bitcoinu a dalších. Realita byla ovšem taková, že navzdory výkyvům loni investoři do zlata přišli „jen“ o procento hodnoty své investice. Vzhledem k ekonomickým nejistotám proto může i malý podíl žlutého kovu být cennou součástí investičního portfolia.

Návrat investičních bytů

Posledním oblíbeným investičním instrumentem nedávné doby byly nemovitosti. Ty ale loni kvůli růstu výnosů jiných typů investic ztratily na atraktivitě – stěží mohly konkurovat i spořicím účtům.

V případě investičních bytů spočíval problém v růstu cen, jimž neodpovídalo zvyšování nájmů. Tento trend se ale loni začal obracet a letos bude ještě výraznější. Drahé hypotéky a obecně opatrnost potenciálních zájemců o vlastní bydlení už se projevily na poklesu cen starších bytů a domů. A je téměř jisté, že stagnace, či dokonce pokles čekají také byty v novostavbách.

Jelikož lidé, kteří odložili nákup vlastního bytu, zůstali v nájmech, ceny činží se naopak utrhly a rostou až dvouciferným tempem. Během letošního roku se tak může naskytnout příležitost koupit rezidenční nemovitost za velmi příznivou cenu a poté ji pronajmout tak, že se výnosy vrátí k někdejším pěti či více procentům.

O prozíravosti investice do nájemního bydlení ostatně svědčí rostoucí zájem zahraničních investičních fondů orientovaných na správu a pronájem činžovních bytů. A také změna strategie stále většího počtu developerů, kteří si k výstavbě přibírají „vedlejšák“ právě ve formě pronajímání bytů, které sami postavili.

Shrnuto: Přestože se letos inflace nejspíš začne vracet na nižší úrovně, i tak bude pro investory velmi náročné najít instrument, který by zabránil reálnému znehodnocení peněz. Možnosti budou ale větší než loni. Pro dlouhodobé investory pak platí stejné pravidlo jako každý rok: hlavně nepanikařit, neprodávat, a naopak ve vhodných chvílích přikoupit. V horizontu několika let převáží růstový trend akciových trhů a vymaže i dočasné ztráty.