Premiér Petr Fiala slíbil platy jako v Německu. Ovšem pouze v případě, že obhájí premiérský post. Vyzval proto Čechy, aby mu v blížících se volbách, které příští rok překreslí politickou mapu, dali další čtyřletý mandát. Opozice i finanční experti pochybují. „Mít vizi srovnání platů je jedna věc, ale předseda vlády by měl mít i plán, jak toho dosáhnout,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

„Otázka, kdy doženeme Německo, je politický evergreen od roku 1989. Němci jsou stále výrazně vpředu, předseda vlády může vrátit na stůl debatu, ale i laik vidí, že když se něco nepovedlo za 35 let, těžko se to povede za pět,“ upozorňuje v novém Hrotcastu, který si pustíte na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.

Podle známého ekonoma jsme nezvládli nalajnovat hospodářskou politiku tak, abychom dosahovali výsledků, jakých jsme mohli, kdyby místní ekonomika nebyla postavena na levné pracovní síle. „Americké firmy odešly do Číny za levnější výrobou, ty německé nemusely, měly za rohem levnou pracovní sílu v Česku, na Slovensku i v okolních zemích. Nemusely tak odcházet až do Číny a německé firmy přitom mohly právě té Číně konkurovat,“ porovnává Kovanda ekonomickou sílu Německa.

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá. Podle jeho propočtů můžeme naše ekonomicky silnější sousedy dohnat zhruba za padesát let. Někteří experti mluví ještě o delší době. Navíc je tady hrozba nezvládnuté migrační politiky, což může mít na Německo silně negativní dopad a vliv by to samozřejmě mělo i na vývoj u nás.

„Německo je teď nemocným mužem Evropy, pokud ale nemoc bude fatálnější, nenalhávejme si, že my budeme zdravější při stávajícím modelu ekonomiky, kdy jsme na našich sousedech závislí,“ podotýká Kovanda. Podle něj to nyní nevypadá tak, že bychom Němce doháněli, spíš se nůžky ještě více rozevřou. Dodává, že i za vlády Petra Fialy Němcům rostly mzdy rychleji než Čechům.

S blížícími se Vánocemi pak Češi čím dál víc řeší také absurdní drahotu u některých komodit. Za všechny je to máslo, bez něhož se sváteční pečení v mnoha rodinách prostě neobejde. „Drahé máslo je trochu i vinou poptávky, obchodníci vidí, že je větší zájem, a tak si trochu ceny navýší. Dříve řetězce ale měly na másle až šestkrát vyšší marži, než mají nyní. Teď to přisuzuji tomu, že v Česku narostly ceny energií v posledních letech skoro nejvíc ze všech zemí OECD,“ říká Kovanda.

„Výrobci, zemědělci, potravináři i řetězce musejí do cen zahrnovat drahé energie. To je ten problém, na který upozorňují ekonomové dlouhodobě,“ doplňuje k cenám másla, které podle něj mohou jít v předvánoční době až na 80 korun.

Může za vysoké ceny másla Andrej Babiš, jak tvrdí premiér Petr Fiala, nebo je všechno ještě složitější? A jak je to s českou závislostí na ruském plynu – opravdu jsme se jí zbavili? Poslechněte si Hrotcast a dozvíte se víc. Už teď na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.