Kdyby Alena Schillerová opravdu dokázala sestavit realistický rozpočet na příští rok se schodkem 116 miliard korun, zasloužila by si metál. Nejméně na úrovni Řádu bílého lva. Můžeme si však být jisti, že se dekorace nedočká.
Upřímně řečeno predikovat příjmy a výdaje v příštím roce je v současné ekonomické situaci úkol spíše pro Babišovu kartářku než pro ministerstvo financí. Jedním si však můžeme být jistí. Pokud rozpočet, jak bylo prezentováno, počítá s tím, že se příjmy v příštím roce vrátí na úroveň roku 2019, jde jednoznačně o zbožné přání, zcela mimo realitu. Nemusíme do toho počítat ani letošní excesy, jako bylo zrušení daně z převodu nemovitostí, která znamená výpadek ve výši čtrnácti miliard korun.
Je zcela jasné, že mzdy v lepším případě neporostou. Co bude v předvolebním šílenství rozdáno navíc státním zaměstnancům, to bude hladce vymazáno poklesy v podnikatelském sektoru. Především však dojde k růstu nezaměstnanosti, která je stále extrémně nízká, a i když vyskočí velmi střídmě, budou to výpadky na daních z příjmu a sociálním pojištění v desítkách miliard. Lze také čekat dramatický propad výnosu daně z příjmů právnických osob. Zisky firem za letošek rozhodně nebudou ohromující. Stačí si uvědomit, že největšími plátci daní jsou banky, které budou muset vytvářet obří opravné položky na nesplácené úvěry, a třeba také Škoda Auto, která se sice drží, ale rozhodně to z její strany nebude jako obvykle. Z toho lze odvodit, že se bude i méně nakupovat, takže výběr DPH se do dobrých časů také jen tak nevrátí.
A vyrabovat státní podniky? ČEZ něco nasype, ale to je tak všechno. Lesy ČR jsou vyždímané jako hadr na nádobí a už dnes potřebují na kůrovce externí zdroje.
Na výdajích vlivem minulého rozdávání masivně naroste i povinná valorizace penzí a zdravotnictví má slíbeno dalších padesát miliard na státní pojištěnce, což by finance měly už také započítávat. Když už do toho ministryně nezapočítává připravené zrušení superhrubé mzdy, byť jen na dva roky. Každoročně sedmdesát miliard je jistých.
A tak celá tahle rozpočtová taškařice není ničím jiným než hrou na zodpovědnost před krajskými a senátními volbami. Až se bude o rozpočtu hlasovat ve sněmovně, bude to o díře ve zhruba trojnásobném rozsahu. Rozdávačná politika z minulých let si vybere svou daň.