Výstava Metamorphoses tvůrce extrémních obrazů H. R. Gigera působí jako mocný divácký magnet
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou hlásí rekordní návštěvnost: v říjnu se počet návštěvníků aktuální výstavy s kafkovským názvem Metamorphoses přehoupl přes 25 tisíc. Snad je to rozkolísaností dnešní doby, že právě tvůrce extrémních obrazů H. R. Giger působí jako mocný divácký magnet.
Švýcarský malíř Hans Ruedi Giger patří k těm umělcům, kterým se podařilo ustanovit si vlastní, na celém světě okamžitě rozpoznatelný styl. Veřejně vystavoval od konce šedesátých let a v průběhu let sedmdesátých si vybudoval okruh fanoušků, kteří obdivovali jeho opakující se temné vize, zpočátku silně ovlivněné surrealismem. Teprve po premiéře britského sci-fi hororu Vetřelec v roce 1979 se Gigerovo jméno a představivost rozlétly do celého světa. Asi neexistuje výtvarník, který by měl na výtvarnou podobu nějakého filmu srovnatelný vliv jako Giger ve snímku Ridleyho Scotta. Právem si následující rok odnesl Oscara za nejlepší vizuální efekty. Ano, jsou filmaři se silnou výtvarnou vizí, ale aby již zavedený výtvarný umělec do takové míry vtiskl filmu svou vizuální pečeť, to dějiny kinematografie nepamatují.
Výrazný, temný talent se sytil z raných traumat, kterými umělec prošel. Narodil se za války, a i když bylo Švýcarsko neutrální, vyrůstal v příšeří zatemněných pokojů kvůli hrozbě náletů bombardérů. I po válce, když chodil Hans Ruedi do školy, všude kolem sebe slyšel o hrozbě atomové války, která zničí Evropu. S rodiči (otec byl lékárník) bydleli ve starém domě a chlapec se doma v noci často bál.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot