Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Gazprom dá Putinovi na válku 1,248 bilionu rublů

Nejdřív největší akcionář Gazpromu, tedy ruský stát, rozhodl, že společnost nevyplatí dividendy za rok 2021. Poté veškerý zisk, který přineslo zvýšení cen plynu, shrábl erár.

Gazprom dá Putinovi na válku 1,248 bilionu rublů
ilustrační foto | Alexander Chizhenok / Shutterstock.com

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek zákon, který ukládá státem ovládané plynárenské firmě Gazprom zaplatit do státního rozpočtu dodatečnou daň z těžby nerostných surovin ve výši 1,248 bilionu rublů, tedy přibližně 558 miliard korun. Informovala o tom ruská státní tisková agentura RIA Novosti.

Zmíněná částka odpovídá výši dividend za rok 2021, které představenstvo Gazpromu hodlalo vyplatit akcionářům, ovšem nakonec je na konci letošního června vyplatit odmítlo s tím, že akcionáři měli jiný názor.

Na vysvětlenou dodejme, že zdaleka největším akcionářem Gazpromu je ruský stát, jenž drží přes 38 procent akcií těžařské firmy, což mu spolu se zhruba dvanáctiprocentním podílem, který vlastní dva státní podniky, zajišťuje nad společností většinovou kontrolu. Zbylými akcionáři jsou různí soukromí – ruští i zahraniční – investoři.

„Akcionáři rozhodli, že v současné situaci není vhodné vyplatit dividendy založené na výsledcích roku 2021,“ okomentoval nevyplacení dividend (vedlo ke katastrofálnímu poklesu ceny akcií o třicet procent) náměstek ředitele Gazpromu Famil Sadygov s tím, že prioritami firmy jsou investice do regionální plynofikace Ruska, příprava na nadcházející topnou sezonu a placení vyšších daní.

Jak už víme, v tom posledním bodě se Sadygov nemýlil. Akcionáři přišli o rekordní dividendu ve výši 52,53 rublu na akcii a veškerý zisk, který Gazpromu přineslo zvýšení cen plynu, shrábl ruský stát.