Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Německo po dlouholeté kritice provozu nejstarší jaderné elektrárny ve Fessenheimu slaví a nabízí pomoc v přeshraničních projektech.
Francie po více než čtyřiceti letech odpojila zejména na německé straně hranice tolik kritizovaný druhý reaktor v elektrárně Fessenheim v Alsasku. Politici v Bádensku-Württembersku několik let tlačili na to, aby francouzský soused svou nejstarší jadernou elektrárnu, jež je v provozu od roku 1977, vyřadil z provozu. Obávali se možné jaderné havárie.
V německých médiích se o jaderných blocích (první byl odpojen v únoru, druhý 29. června) poslední roky píše jako o „kontroverzním energetickém zdroji“. Na konci června se po mnoha příslibech z Francie sousedé dočkali a reaktor byl odpojen ze sítě. Elektrárna překročila o tři roky původně plánovanou životnost 40 let.
„Jsme rádi, že odstavení druhého bloku proběhlo podle plánu,“ nechala se slyšet místní politička z oblasti Freiburgu v Bádensku-Württembersku Bärbel Schäferová. Podle ní nyní místní lidé mohou žít ve větším klidu a bezpečí. Státní sekretářka německého ministerstva životního prostředí Rita Schwarzelühr-Sutterová zdůraznila, že ministerstvo řadu let tlačilo na francouzské úřady, aby elektrárnu odstavily, a že se to nakonec podařilo.
Nyní němečtí politici nabízejí pomoc, jak region ekonomicky oživit. Jednou z iniciativ je obnovení železniční trati z Freiburgu do Colmaru v Alsasku, jež nefunguje od roku 1945. Renovace železnice je součástí patnácti projektů, které mají financovat obě země. Náklady se odhadují na 235 až 275 milionů eur (šest až sedm miliard korun). Se stavbou by se mělo začít po roce 2022.
„Díky dohodě o financování jsme udělali další krok v plánu přeshraničního železničního projektu,“ oznámil ministr dopravy Bádenska-Württemberska Winfried Hermann (Zelení). Obnovení železniční infrastruktury dá regionům na obou stranách hranice další ekonomické příležitosti, dodal. Přímo v areálu elektrárny, kterou provozuje státní koncern EDF, má v budoucnu vzniknout komerční a obchodní areál.
Francouzský ministr hospodářství a financí Bruno Le Maire (francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea mezitím kvůli neúspěchu v komunálních volbách podala demisi - pozn. red.) zdůraznil, že Francie nepočítá s tím, že by se jaderných zdrojů v budoucnosti vzdala, jako je tomu v případě Německa.
„Jsem zastáncem jaderné energie,“ řekl ministr den poté, co elektrárna Fessenheim naposledy dodala do sítě elektřinu. Francie využívá pro výrobu elektřiny ze 70 procent právě jádro, což je nejvíce na světě. Zdůrazňuje především klimatický aspekt tohoto zdroje, protože nezvyšuje produkci skleníkových plynů. La Maire nicméně dodal, že podíl jádra má klesnout do roku 2035 na 50 procent. Zvýšit se má role obnovitelných zdrojů.
Uzavření Fessenheimu kritizovala šéfka nacionálně-populistického Národního sdružení Marine Le Penová. Hovořila o katastrofě, která je pouhým politickým manévrem a také porušením francouzské suverenity. Vnímá to jako ústupek Německu. Europoslanec z této strany Jordan Bardella prohlásil, že se jedná o ekologickou i energetickou sebevraždu, za kterou nese zodpovědnost prezident Emmanuel Macron a jeho vládní hnutí Republika v pohybu.
Proti uzavření elektrárny protestovali i příznivci jádra a zaměstnanci. O práci ve Fessenheimu přijdou asi dvě třetiny z tisícovky pracovníků, ti by se ale v rámci koncernu měli přesunout jinam. EDF provozuje stále dalších 56 reaktorů. Ostatní budou dohlížet na postupnou demontáž. Bude trvat měsíce, než jaderné palivo vychladne a bude moci být z reaktoru odstraněno. Úplná dekontaminace a likvidace elektrárny bude trvat až do roku 2040.
S tímto druhem byznysu mají zkušenosti právě německé firmy, protože největší ekonomika EU se zavázala do konce roku 2022 ukončit provoz všech svých jaderných zdrojů a nahradit je hlavně větrnými parky.
Uzavření elektrárny kvitovala mezinárodní organizace Lékaři proti jaderné válce (IPPNW). „Odstavení jaderné elektrárny Fessenheim se hodně opozdilo. Byly evidovány značné bezpečnostní nedostatky, celkem došlo k 200 incidentům,“ uvedl předseda německé pobočky organizace Alex Rosen. Francouzský provozovatel podle něj upřednostňoval vždy ekonomické zájmy, nikoliv zdraví a bezpečnost obyvatelstva.
