Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Ministerstvo průmyslu opět otočilo a navrhuje, aby spotřebitelé dopláceli na stavbu nového jaderného zdroje nikoliv jen podle spotřeby.
Ministerstvo průmyslu posílá do vlády přepracovanou verzi takzvaného bezemisního zákona, který se navzdory názvu zabývá způsobem financování výstavby nových jaderných zdrojů v Česku. Podle dokumentu by se mohlo zdát, že se resort dostal do stále se opakující časové smyčky.
Výstavbu reaktorů zaplatí v Česku spotřebitelé v cenách elektřiny podobně, jako dnes přispívají na obnovitelné zdroje. Doposud však nebylo zřejmé, podle jakých kritérií by se měla výše příspěvku určovat. Tedy přesněji: nejdříve to zřejmé bylo, pak zase ne a nyní se situace opět začíná vyjasňovat.
Týdeník Respekt upozornil na předběžnou verzi návrhu, kde by se výše platby určovala podle velikosti jističe. To znamená, že by nezáleželo ani tak na množství spotřebované elektřiny, ale na možnosti, jaké množství domácnost spotřebovat může. Nejvíce by tedy na reaktor dopláceli odběratelé s malou spotřebou a velkou přípojkou, typově chataři.
Jedná se o politicky třaskavé téma. Záměr v cenách více zohlednit velikost jističe po silné kritice už jednou v minulosti ztroskotal a na Slovensku odpor spotřebitelů dokonce zlomil vaz šéfovi tamního regulátora. „Respekt pracuje s nějakou nehotovou verzí zákona, kterou se mu podařilo nějak získat. To není finální verze. Vůbec to není o žádných jističích,“ rozohnil se tehdy pro server iRozhlas.cz ministr Karel Havlíček, a když ministerstvo poslalo do připomínkového řízení oficiální návrh, jakákoliv zmínka o jističích tam chyběla.
Dokument pouze obsahoval konstatování, že výši příspěvku stanoví Energetický regulační úřad (ERÚ). Poněkud vágní formulaci však řada ministerstev včetně ERÚ kritizovala a upozorňovala na to, že bez jasných pravidel hrozí, že se dopady na spotřebitele vymknou kontrole. Ministerstvo proto návrh opět přepracovalo a do vlády posílá verzi, kde se výpočet podle hodnoty hlavního jističe opět objevuje.
Podle výpočtů ministerstva to znamená, že čtyřčlenná domácnost přispěje na jádro necelých 100 korun ročně. To se ovšem týká těch, kteří elektřinou netopí ani jí neohřívají vodu. Elektřinu přitom na vytápění v Česku využívá více než čtvrt milionu domácností a na takové bude finanční dopad mnohonásobně vyšší.
Novinkou v návrhu také je, že výše poplatků by měla být zastropovaná. Na stanovení maximální ceny si však vláda dala časovou rezervu až konce roku 2035.
