Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vláda Petra Fialy chce jen několik měsíců před mimořádnou valorizací starobních penzí pozměnit mechanismus jejího výpočtu. Senioři tak dostanou méně peněz.
Podle valorizace stanovené zákonem měl průměrně důchod od června stoupnout zhruba o 1500 korun. Podle vládního návrhu změny zákona, kterou by měla do března projednat Sněmovna, ale poroste v průměru jen o 750 korun. „Vláda přišla s návrhem pozdě. Takové změny měly být předloženy již v minulém roce a důkladně odborně prodiskutovány,“ komentuje to přední český expert na penze, profesor Vojtěch Krebs z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
Materiálů, jak změnit valorizaci, jsme již z dílny ministerstva práce a sociálních věcí viděli hodně. Byla například zpracována varianta snížit úroveň valorizace pouze na dvě třetiny inflace. Podle posledního návrhu, na který se mě ptáte, by v červnu mělo být přidáno 400 korun všem důchodcům a zásluhová složka by vzrostla pouze o 2,5 procenta. Jako zásadní problém vnímám to, že vláda přichází s návrhy na úpravu valorizace velmi pozdě, jen několik měsíců od předpokládaného navýšení penzí. Takové změny měly být předloženy již v minulém roce a důkladně odborně prodiskutovány. Není také jasné, jak budou probíhat další valorizace.
Ano, tak to skutečně podle toho návrhu vychází. Rád bych ale doplnil, že o peníze přijdou senioři i v dalších letech, protože další valorizace se bude vypočítávat už z těchto nižších důchodů.
To samozřejmě záleží na tom, jak k věci přistoupí sněmovní většina složená z poslanců vládních stran – 108 hlasů ve Sněmovně je k přijetí novely dostatečných. Problémy nelze čekat ani v Senátu. Zaznamenal jsem, že vedení Sněmovny v čele s předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou již připravuje změnu jednacího řádu, který upravuje mechanismy přijímání zákonů ve Sněmovně. Pokud budou tyto změny přijaty, mohla by se prosadit i zrychlená úprava zákona o valorizaci, protože by opozice ztratila možnost obstrukcí. Takto rychlá změna valorizace penzí by mohla narazit u Ústavního soudu.
V poslední době jsme zahlceni celou řadou návrhů ze strany ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud se na ně ale podíváte důkladněji, jsou to jenom parametrické změny současného stavu. O žádnou reformu se tedy nejedná. Ještě v loňském roce ministr Marian Jurečka uvažoval o vzniku takzvaného nultého pilíře důchodového systému. Tento návrh mu připravila odborná Komise pro spravedlivé důchody. Z nultého pilíře by dostávali všichni důchodci s nárokem na penzi dávku ve stejné výši, tedy jakýsi základní důchod. To by znamenalo skutečnou reformu. Je škoda, že v současné době se o tom již nemluví.
Tento parametr důchodového systému je velmi důležitý, a hlavně mu každý rozumí, například na rozdíl od konstrukce důchodu. Zejména je klíčový pro první pilíř systému, který je v ČR rozhodující. Doba dožití se sice zvyšuje, ale délka života ve zdraví stagnuje. Dnes máme prakticky pružný věk odchodu do důchodu, protože je možno odejít až o pět let dříve a pozdější odchod není limitován. V řadě evropských zemí je zákonný věk odchodu do důchodu 67 let a vyšší, ale skutečný věk je většinou nižší. V současné době není nutno tuto otázku nastolovat a je třeba se zabývat spíše dřívějším odchodem do důchodu u náročných profesí. Zatím byly vybrány pouze některé profese záchranných složek, mělo by to ale být širší. Je nutno si uvědomit, že zvýšení věku odchodu do důchodu přinese nárůst invalidních důchodů a předčasných důchodů, a tak úspora v důchodovém systému nebude tak velká.
Myslím, že se stačí podívat na již existující návrhy Komise pro spravedlivé důchody, které jsou dostatečně kvalitní a navrhují jak spravedlivou, tak technickou, popřípadě úspornou variantu. Byl bych pro to, aby základní důchod, tedy nultý pilíř, byl hrazen z daňových výnosů.
Vojtěch Krebs (72)
• Přední český odborník na sociální politiku, expert pro oblast penzí.
• Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor teorie řízení podniků. Na Národohospodářské fakultě VŠE získal profesuru v oboru hospodářská politika. Dodnes zde působí jako profesor.
• V minulosti byl vedoucím katedry sociální politiky, proděkanem NF VŠE a rovněž prorektorem VŠE pro pedagogiku.
• Je členem redakčních rad několika odborných časopisů.
