Generální ředitel společnosti Urenco Boris Schucht je přesvědčen o tom, že Spojené státy (a případně i Evropa) mají Kreml odříznout od jednoho ze zdrojů příjmů. Tím je prodej jaderného paliva do elektráren. Zákaz podle něj hlavně posílí i západní průmysl, tvrdí šéf evropské firmy (jedná se o konsorcium firem z Británie, Německa a Nizozemí, které obohacují uran v Německu, Nizozemsku, Spojených státech a Spojeném království).
Manažer tvrdí, že mají dostatek výrobních kapacit, aby mohli plně nahradit ruské dodávky jaderného paliva pro celé Spojené státy. Přitom už nyní je Urenco největším dodavatelem obohaceného uranu pro americké jaderné elektrárny, kterých je v provozu 54 a dohromady disponují 94 reaktory.
Úplný zákaz dovozu ruského uranu by dal západním firmám jistotu, že mohou investovat do rozvoje jaderných dodavatelských řetězců. Urenco už nyní jedná s vládami Spojených států i Spojeného království o podpoře produkce nového paliva HALEU (High-Assay Low-Enriched Uranium), jež by mělo změnit současnou jadernou energetiku.
Palivo je výkonnější a mělo by se používat v nejmodernějších reaktorech. Navíc je vhodné i jako palivo pro malé modulární reaktory, se kterými se počítá pro následující dekády. Nyní tento druh paliva vyrábí jen ruský státní koncern Rosatom.
Londýn chce vytlačit Putina z globálního trhu
Společnost Urenco už získala od britské vlády podporu ve výši 9,5 milionů liber na rozvoj výroby pokročilého paliva v závodě Capenhurst v hrabství Cheshire. Jedná se o součást britské strategie, jak „vytlačit Putina z globálního trhu s energií“, napsaly Financial Times. Celkově vláda ve Whitehallu vyčlenila v přepočtu 380 milionů dolarů na vývoj nového jaderného paliva, jež obsahuje až 20 procent obohaceného uranu.
Rusko stále ovládá padesát procent globálního trhu s obohaceným uranem. Toto dominantní postavení pak vyvolává obavy o energetickou bezpečnost na Západě, kde řada zemí počítá s rozvojem jaderné energetiky v dalších dekádách. Nové jaderné bloky se většinou staví s životností na šedesát let.
Útok Ruska na sousední Ukrajinu před dvěma lety vyvolal v západních zemích tlak na přetrhání závislosti na ruských energetických surovinách, zejména na uhlí, ropě a zemním plynu. O rizicích závislosti na obohaceném ruském uranu se ale mluví už dlouho. Přitom Rosatom stále dodává do evropských a amerických reaktorů více než pětinu obohaceného uranového paliva.
Schucht ale tvrdí, že v poslední době roste v západních zemích poptávka po palivu od jiných než ruských firem, i proto rozšiřuje kapacity produkce v USA, Británii a Nizozemsku, protože se provozovatelé elektráren snaží zbavit závislosti na Rusku. Nyní registrují objednávky v objemu čtrnácti miliard dolarů.
Vzkříšení západního jaderného průmyslu
Zákaz dovozu ruského obohaceného jaderného paliva na americký trh by měl vstoupit v platnost během tohoto roku, Sněmovna reprezentantů embargo schválila už loni v prosinci. Americký jaderný průmysl nicméně neočekává kvůli tomu problémy s dodávkami.
Schucht si pochvaluje, že západní jaderný průmysl nyní zažívá renesanci a dynamiku, která tomuto sektoru chyběla posledních třicet let. Tlak na větší využívání bezuhlíkových energetických zdrojů vede také k rozvoji jaderné energetiky.
Západním firmám před válkou na Ukrajině chyběla jasná politická podpora, i proto v minulosti s jadernými technologiemi do třetích zemí expandovalo Rusko i Čína. „Západní země měly mnoho dodavatelů v jaderném sektoru, kteří v posledních dvaceti letech zkrachovali. Ztratili jsme určité kapacity, ale už jsme v procesu jejich opětovného budování,“ řekl manažer původem z Německa.
Ruské palivo navíc Rosatom na západní trh prodával pod výrobními náklady, aby oslabil západní konkurenci. Urenco ani žádná jiná západní firma naopak nemůže prodávat své produkty na ruský trh. „USA pochopily, že to není spravedlivá soutěž,“ ocenil přístup Spojených států, že chtějí zakázat dodávky obohaceného uranu od Rosatomu.
