Ekonomika eurozóny se navzdory optimistickým prognózám nevyhnula recesi. Údaje, jež zveřejnil příslušný úřad Eurostat, ukazují, že v průběhu dvou kvartálů na přelomu roku se objem ekonomické aktivity ve dvacetičlenné zóně společné evropské měny zmenšil (byť ne o mnoho). Na vině jsou podle agentury Bloomberg energetické šoky, ruská válka na Ukrajině, inflace a zpřísnění měnové politiky. Za první tři měsíce roku 2023 poklesla hodnota HDP eurozóny o 0,1 procenta.

Oficiální vstup do recese však zařídila až revize údajů z posledního čtvrtletí roku 2022. Ačkoli původně Eurostat uváděl nulový ekonomický růst, po revizi vykazuje také pokles o desetinu procenta. 

V prvním čtvrtletí 2023 se výdaje domácností snížily o 0,3 procenta (v posledním kvartálu loňského roku to bylo -0,1 procenta), když je brzdily vysoká inflace a náklady na půjčky. Také veřejné výdaje klesly o 1,6 procenta (v Q4/22 to bylo +0,8 procenta), protože vlády odvolaly stimulační balíčky, které měly částečně kompenzovat dopad rostoucích cen energií.

Obchod poklesl, zaměstnanost rostla

Rovněž vývoz klesl o desetinu procenta (4Q 2022 = -0,2 procenta) a dovoz poklesl o 1,3 procenta (-2,5 procenta). Mezi největšími ekonomikami bloku se HDP snížil v Německu (-0,3 procenta) a Nizozemsku (-0,7 procenta), zatímco mírná expanze byla zaznamenána ve Francii (0,2 procenta), v Itálii (0,6 procenta) a ve Španělsku (0,5 procenta).

Pozitivní naopak je, že zaměstnanost v eurozóně nadále rostla, a to o 0,6 procenta v prvním čtvrtletí letošního roku (ze 0,3 procenta ve čtvrtletí předcházejícím). 

Patnáctého června se sejde rada guvernérů ECB, aby stanovila úrokové sazby. „O červnovém zvýšení sazeb je již víceméně rozhodnuto, ale kontrakce ekonomiky posiluje argument těch, kteří se přimlouvají za následnou pauzu,“ řekl Daniel Kral, hlavní ekonom pro Evropu z analytické firmy Oxford Economics. „Zpřísnění měnové politiky koncem loňského roku znovu zabolelo.“

Problémy nezmizí

ECB chce pokračovat ve zvyšování sazeb na „dostatečně restriktivní úroveň“, aby se inflace ve střednědobém horizontu vrátila ke svému dvouprocentnímu cíli, řekla v pondělí poslancům Evropského parlamentu prezidentka ECB Christine Lagardeová.

ECB odhaduje, že zpřísnění měnové politiky sníží v období 2022–2025 HDP eurozóny v průměru o dva procentní body, přičemž nejcitelnější dopad bude znát právě v letošním roce. „Problémy budou pokračovat,“ řekl serceru Politico.eu Ludovic Subran, hlavní ekonom německé pojišťovny Allianz. „Odhodlání ECB k boji s inflací budou v příštích čtvrtletích nahlodávat obavy z recese.“