Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kniha „Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí“ ukazuje, jak si naši minulost – a tedy i budoucnost – představuje moderní progresivní levice.
Každý, kdo na vlastní kůži zažil 20. století, ví, že historie se dá vykládat mnoha různými způsoby. Vlastní – velmi hrdinské a velmi unifikované – dějiny měli komunisté i nacisté. Vlastní dějiny – mnohem méně hrdinské a řádově rozmanitější – máme my Evropané žijící v demokracii a kapitalismu. A pak jsou tu dějiny nové, progresivistické, které kapitalismus (už zase) líčí jako univerzální zlo.
Krátce před Vánocemi vydalo nakladatelství Neklid pozoruhodnou knihu sociologa Raje Patela a environmentálního historika Jasona W. Moora „Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí“. Kniha rozsáhle překrucuje historii, ale stejně si ji stojí za to přečíst. Asi stejně, jako mělo smysl někdy okolo roku 1910 číst – daleko tlustší a nudnější – Marxův Kapitál.
Jedná se vlastně o kulturní, ekonomické a sociální dějiny kapitalismu a autoři považují jeho vliv na osud světa za natolik destruktivní, že posledních zhruba pět století mají potřebu označovat slovem „kapitalocén“. Oněmi sedmi lacinými věcmi myslí přírodu, peníze, práci, péči (tedy neplacenou, většinou ženskou domácí práci), potraviny, energii a životy. Všechno tohle, jak tvrdí kniha, potřebuje kapitalismus nutně k životu a potřeboval to už v 16. století, když Španělé do stříbrných dolů v Potosí nahnali indiány a stromy kvůli tavení rudy vykáceli s takovou důkladností, že se dřevo nakonec muselo vozit z 500 kilometrů vzdálených lesů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
