Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Kreml zakázal vývoz uranu do Ameriky. Na ceně se to zatím neprojevilo

Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.

Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Esej: Motýl Emmanuel

Francouzi se obávají, že jejich země upadá. Na vině jsou nepřiměřené představy o vlastních schopnostech, covid i americký intelektuální import.

Esej: Motýl Emmanuel
ilustrace Vojtěch Velický

Napoleonův hrob pod pařížskou Invalidovnou je záměrně situován tak, aby se návštěvník musel vojevůdci a císaři poklonit, chce-li hrob při příchodu spatřit. Ne každému se do toho chce. Poslední dvojnásobně zvolený francouzský prezident Jacques Chirac Napoleona nesnášel, Nicolas Sarkozy si od něho udržoval odstup a François Hollande se vyhýbal samotnému Bonapartovu jménu. Až jejich současný nástupce Emmanuel Macron se letos vydal – u pěkné příležitosti dvoustého výročí císařovy smrti – pohovořit si s patrně nejdůležitějším mužem novodobé evropské historie „tváří v tvář, se vším všudy, se světlem i stíny“, jak to sám popsal.

Učinil tak ve chvíli, kdy není nejlépe ani jemu, ani Francii a nakonec ani Napoleonovi. Francouzi se nemohou shodnout na tom, jak o Bonapartovi smýšlet, protože jim není jasné, jak mají smýšlet o sobě samých. Macron, na něhož tlačí přízrak voleb, do nichž zbývá jediný rok, zase neví, jak by se měl s Napoleonovým odkazem vyrovnat, aby mu to u voličů neuškodilo.

Ústupek tady, ústupek tam

Našel řešení: u vládcovy hrobky se na rozdíl od svých předchůdců zastavil a řekl, že „Napoleon je součástí nás, protože dodnes tahá za množství nitek naší představivosti“. Zároveň ho však kritizoval za věci, na které by před pár lety nikdo nevzpomněl, například za znovuzavedení otroctví ve francouzských koloniích v roce 1802. To byla až dosud doména radikální levice.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit