Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Esej: Mafie, nebo fašismus?

Proč si Italové neumějí vládnout, když jinak dělají (skoro) všechno lépe než my ostatní? Odpověď nevěstí Západu nic dobrého.

Esej: Mafie, nebo fašismus?
ilustrace Vojtěch Velický

Kdo v posledních dvaceti letech jakkoli zběžně zahlédl ekonomické zpravodajství, dobře ví, že Itálie je země na pokraji sil. Vlády všech barev zemi zadlužily, až to hezké není; banky se jim rozpadají pod rukama; o jejich dluhopisy byste si kolo neopřeli; pracovní trh je nacpaný mladými lidmi bez práce a tak dále.

Dvě pravdy

Politika také stojí za to: největším úspěchem každé vlády je, že je vůbec sestavena. Itálie si neumí ohlídat vlastní hranice; neví, jestli chce, nebo nechce dál platit společnou evropskou měnou; když přijde koronavirus, klekne celé tamní zdravotnictví. Ta země, to jsou exkomunisté a populisté, korupce a mafiáni, hochštapleři a podvodníci. Když hrají fotbal, jen brání, a přitom faulují a simulují. Nevyvážejí odpadky; jejich památky, znehodnocené holubím trusem, neodvolatelně chátrají. Na jednom konci se celé město sesouvá do moře, na druhém konci padají lidem na hlavu dálniční mosty. Otřesné poměry, řeknete si – a budete mít pravdu.

Kdo však Itálii navštíví, aniž by se nechal zpravodajstvím předem naočkovat, uvidí tutéž pravdu v docela jiném světle. Velké dějiny – tedy události, které dávají vzniknout novinovým titulkům – jsou k Italům natolik nemilosrdné, že jen obtížně chápeme, že jejich dějiny malé, každodenní, obnášejí i spousty radosti. Asi nikoho nepřekvapí, že se v Itálii dobře jí – ale v tom je ten vtip. Úkolem jídla není překvapovat a dělat novinové titulky, nýbrž nasytit a dělat radost. Angličané, tradičně proslulí kuchyní sporou, se pragmaticky soustředí na první funkci; Italové milují tu druhou.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit