Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Esej: Mafie, nebo fašismus?

Proč si Italové neumějí vládnout, když jinak dělají (skoro) všechno lépe než my ostatní? Odpověď nevěstí Západu nic dobrého.

Esej: Mafie, nebo fašismus?
ilustrace Vojtěch Velický

Kdo v posledních dvaceti letech jakkoli zběžně zahlédl ekonomické zpravodajství, dobře ví, že Itálie je země na pokraji sil. Vlády všech barev zemi zadlužily, až to hezké není; banky se jim rozpadají pod rukama; o jejich dluhopisy byste si kolo neopřeli; pracovní trh je nacpaný mladými lidmi bez práce a tak dále.

Dvě pravdy

Politika také stojí za to: největším úspěchem každé vlády je, že je vůbec sestavena. Itálie si neumí ohlídat vlastní hranice; neví, jestli chce, nebo nechce dál platit společnou evropskou měnou; když přijde koronavirus, klekne celé tamní zdravotnictví. Ta země, to jsou exkomunisté a populisté, korupce a mafiáni, hochštapleři a podvodníci. Když hrají fotbal, jen brání, a přitom faulují a simulují. Nevyvážejí odpadky; jejich památky, znehodnocené holubím trusem, neodvolatelně chátrají. Na jednom konci se celé město sesouvá do moře, na druhém konci padají lidem na hlavu dálniční mosty. Otřesné poměry, řeknete si – a budete mít pravdu.

Kdo však Itálii navštíví, aniž by se nechal zpravodajstvím předem naočkovat, uvidí tutéž pravdu v docela jiném světle. Velké dějiny – tedy události, které dávají vzniknout novinovým titulkům – jsou k Italům natolik nemilosrdné, že jen obtížně chápeme, že jejich dějiny malé, každodenní, obnášejí i spousty radosti. Asi nikoho nepřekvapí, že se v Itálii dobře jí – ale v tom je ten vtip. Úkolem jídla není překvapovat a dělat novinové titulky, nýbrž nasytit a dělat radost. Angličané, tradičně proslulí kuchyní sporou, se pragmaticky soustředí na první funkci; Italové milují tu druhou.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit