Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Před 500 lety se v Evropě zrodil ušlechtilý divoch. Vždy šlo jen o romantický mýtus, na jehož budování se podílel Rousseau i Karel May. Dodnes ovlivňuje naše vnímání světa.
V listopadu a prosinci 1835 připluly k Chathamským ostrovům dvě skupiny novozélandských Maorů vyzbrojených kyji, sekyrami a mušketami. Nájezdníci poté podle knihy Jareda Diamonda Osudy lidských společností procházeli osadami místních „Moriorů a všude oznamovali, že Moriorové jsou od té chvíle jejich otroky; kdo s tím nesouhlasil, toho Maorové zabili“.
Moriorové byli zřejmě jednou z mála skutečně mírumilovných komunit v dějinách lidstva. Kolem roku 1500 osídlili z Nového Zélandu Chathamské ostrovy a dokonale se přizpůsobili tamnímu na zdroje chudému ekosystému. Místo zemědělců se z nich stali lovci-sběrači a svou společnost svázali striktními pravidly, která preferovala vyjednávání a ritualizovaný boj před krvavými střety.
Nájezdu svých nejbližších příbuzných Maorů, od kterého letos uplynulo právě 185 let, proto Moriorové nečelili se zbraní v ruce, byť jich bylo dvakrát více. Rada starších místo toho rozhodla, že kolonizátorům nabídne přátelství a podíl na bohatství země. Jenže Maorové na nic nečekali a začali vraždit. Během pár dní zabili stovky Moriorů, mnoho z nich uvařili a snědli a ze zbylých nadělali otroky. „Začali nás zabíjet jako ovce (...) objevovali nás v úkrytech a zabíjeli – muže, ženy a děti,“ vzpomínal na genocidu jeden z přeživších. Dobyvatelé na tom ovšem neviděli nic špatného: „Zmocnili jsme se území a majetku (...) Nikdo neunikl. Někteří se nám snažili utéct, ty jsme zabili a zabili jsme i další – ale co na tom? Shodovalo se to s naším obyčejem.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
