Z pojišťoven se stává jedna z nejaktivnějších skupin, co se týče boje proti klimatickým změnám. Po uhlí jim dochází trpělivost i s nezodpovědnou správou krajiny a lesů. Nově tak chtějí mluvit i do smysluplné obnovy českých hvozdů zdecimovaných kůrovcovou kalamitou, do boje proti erozi zemědělské půdy a suchu. Aktivně hodlají ovlivňovat i tvorbu legislativy.
Pokud máte pocit, že si pojišťovny chtějí napravit léty podnikání pokřivenou karmu, mýlíte se. Důvod je mnohem pragmatičtější. Vědci již delší čas upozorňují, že se změny klimatu v našich končinách projevují rostoucím počtem netradičních meteorologických událostí. Třeba letošním ničivým tornádem na jihu Moravy. Víc takových abnormalit rovná se víc škod, a tedy i pojistných událostí. Zvedat platby za pojistky nejde donekonečna, a tak jednou z možností, jak takové škody snižovat, je co možná nejvíce omezit jejich příčiny a na možné hrozby připravit obyvatelstvo. Pokud třeba vesnici spláchne voda promíchaná s bahnem z polí, je třeba zasít plodinu, která tomu v budoucnu zamezí. Jinak řečeno, je třeba vsadit na prevenci, se kterou mají pojišťovny dlouhodobě dobré zkušenosti.
Jasně, pro pojišťovny to není v tomto případě žádná charita, jen snaha ochránit do budoucna své zisky. Na druhou stranu ale právě tento případ jasně ukazuje, že účinná opatření, která mají pomoci zabránit klimatickým změnám, jde dělat „tržně“ a není k tomu zapotřebí nějaký nesmyslný ideologický diktát z Bruselu. Více k tématu najdete v novém Hrotu. Stejně tak i rozhovor s pneumologem Milanem Sovou. I když se snažíte, covidu se nevyhnete, a tak se o něm bavíme i v části avizovaného rozhovoru. V něm Sova přiznává, že jej překvapilo, jak moc lidé věří dezinformacím. A také hovoří o tom, že jsme svědky důsledků nikoli materiální, ale personální devastace našeho zdravotnictví. „Upozorňujeme na to dlouhé roky, politici to ale stále přehlížejí,“ tvrdí. Nezní to moc optimisticky.
V novém Hrotu, jako ostatně každý týden, najdete další skvělé texty a nové informace, které by neměly uniknout vaší pozornosti. Třeba profil realitního magnáta Radovana Vítka. Z kdysi lokálního investičního rváče se pomalu, ale jistě stává jeden z největších realitních hráčů v Evropě.
Pokud se chcete pobavit nad neschopností státu, přečtěte si text o tom, jak to dopadlo s domácími elektronickými náramky. Ty měly hlídat vězně, které soud potrestal domácím vězením. Projekt po letech příprav a spouštění skončil, jak jinak, miliardovými investicemi a fiaskem.
Příjemné čtení.
