Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Mimořádná situace v elektrické síti, která Evropu přivedla na pokraj blackoutu, odstartovala v Chorvatsku
Přes dva týdny žila nejen tuzemská energetika hádkami o to, kdo zavinil rozkolísání frekvence v evropské přenosové soustavě v pátek 8. ledna, a přivedl tak Evropu na hranu blackoutu. Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E nyní zveřejnila závěry svého šetření.
Na vině nejsou obnovitelné zdroje ani blíže nespecifikovaná událost v Rumunsku, jak se původně spekulovalo, i když druhá stopa vedla geograficky správným směrem. Mimořádná situace odstartovala v chorvatské rozvodně Ernestinovo, kde se křižují vedení vedoucí do Maďarska, Srbska i Bosny a Hercegoviny.
Vlivem nadměrných exportů elektřiny z jihovýchodní Evropy na západ došlo v rozvodně k přetížení. Zabezpečení následně rozdělilo severozápadní a jihovýchodní toky elektřiny, čímž došlo k přetížení a kaskádovitému výpadku dalších vedení. Následkem toho došlo k rozdělení evropské energetické sítě na jihovýchodní a severozápadní část, přičemž hranice probíhala zhruba skrze Chorvatsko, po maďarsko-srbské hranici a dále přes západní Rumunsko.
To mělo za následek nadbytek výkonu v jihovýchodní a naopak jeho nedostatek v severozápadní části, což vedlo ke zvýšení frekvence na 50,6 Hz, respektive snížení na 49,74 Hz. To se stalo zhruba pět minut po druhé hodině odpolední, tedy asi jen minutu po rozdělení toků elektřiny.
Zvýšením výkonu záložních zdrojů v severní Evropě a ve Velké Británii a odpojením velkých odběratelů ve Francii a Itálii, kteří jsou k tomu smluvně zavázáni a také kompenzováni, se podařilo během dalších čtyř minut dostat frekvenci zhruba na úroveň 50 Hz, a tedy odvrátit nebezpečí blackoutu. V jihovýchodní zóně byly naopak odpojeny některé zdroje v Turecku a i tam se podařilo frekvenci stabilizovat zhruba do půl třetí odpoledne na přijatelnou úroveň.
Po tři čtvrtě na tři se mohla znovu připojit odpojená zařízení ve Francii a Itálii a po třetí hodině se severovýchodní a jihozápadní Evropa opět energeticky spojila.
Událost vyvolala mnoho rozporů. Zastánci obnovitelných zdrojů a tradiční energetiky se navzájem osočovali, kdo mimořádnou situaci vyvolal, kdo ji pomáhal tlumit a kdo si naopak připisuje neoprávněné zásluhy. Celkově lze shrnout, že se situaci podařilo úspěšně zvládnout, aniž by většina odběratelů cokoli pocítila. Zástupci národních přenosových soustav se shodují, že spolupráce zafungovala.
