Když energie začaly na podzim prudce podražovat, vyrojili se nejen na sociálních sítích samozvaní experti s recepty, jak růstu cen zabránit. Je prý třeba vymanit se z evropského Green Dealu, systému obchodování s emisními povolenkami, zahraničních burz, stoprocentně zestátnit ČEZ a donutit nově vzniklý národní podnik k tomu, aby energie dodával občanům za přijatelné ceny. Jinak prý hrozí demonstrace žlutých vest, jaké jsme viděli ve Francii i jinde. 

Není přitom třeba nic vymýšlet, stačí jen zkopírovat funkční model, protože takové země existují. Ve středoasijském Kazachstánu slyšel nejspíš o Green Dealu málokdo, tamní energetika s bohatými zásobami ropy, plynu, uhlí i uranu je ve stabilním držení státu a rodiny exprezidenta Nursultana Nazarbajeva, a šťastné obyvatelstvo tak mělo dlouho zaručeny příznivé ceny energií v čele s ekologickým LPG, kterým s oblibou plní své vozy. Jen ty otravné emisní povolenky zavedli Kazaši už před deseti lety. 

Má to však malou chybičku v podobě zatím neupřesněného počtu mrtvých, kteří jsou výsledkem střetů „spřátelených armád“ s nespokojenými kazašskými spotřebiteli energií. Ty znepokojilo, že ceny LPG přestaly být ze dne na den regulované a nízké, jak byli léta zvyklí.

České experty, kteří doporučují zestátnění ČEZ a vyvázání ze světových burz, nejspíš překvapuje, že mohla státem garantovaná ultravýhodná netržní cena vést k podinvestování celé kazašské energetiky, fatálnímu zestárnutí infrastruktury a k tomu, že v mnoha městech se nedá dýchat. Ty méně naivní však už tolik nepřekvapuje, že vláda v Nur-Sultanu musela nakonec cenovou regulaci uvolnit. Palivo náhle podražilo o sto procent a kazašské žluté vesty vyšly do ulic. 

Ale to je jen malá vada na kráse a jistě i zestátněnému energetickému Česku by v takovém případě nějaká spřátelená armáda ochotně pomohla. Některé mají s podobnou pomocí i historicky „dobré“ zkušenosti.