Zažitý obrázek automechaniků jako chlapíků v montérkách umaštěných od oleje z menších českých servisů ještě dlouho nezmizí. Aby vyhověly poptávce stále se rozšiřujících řad řidičů aut poháněných baterií, budou ale muset opravny aut hledat také odborníky na elektromobily.

Jejich profese už nemá s původním povoláním automechanika mnoho společného. Nemusí umět měnit olej nebo filtry ani znát každý detail složitých spalovacích motorů, které se skládají ze stovek součástek. Elektromotory jsou podstatně jednodušší a také méně poruchové.

Ani elektromobilům se však nevyhýbají problémy – a podle různých průzkumů a statistik nejsou nijak ojedinělé. Automechanici ale pro jejich vyřešení budou muset mít jiné znalosti – často půjde spíš o elektrikáře nebo experty na software, kteří se neobejdou bez speciál­ních školení a certifikátů.

V Česku, ale také v zemích s podstatně vyšším podílem aut na baterii na silnicích je jich dnes akutní nedostatek. Najdete je především v autorizovaných servisech. Malým nezávislým opravnám se zatím do jejich školení (a také do nákupu nového vybavení) nevyplatí investovat. A školy nebo učiliště zatím takové experty „neprodukují“.

Jiné auto, jiné poruchy

Odmyslíme-li diskutabilní tvrzení o větší ekologičnosti elektromobilů, jejichž výfuky se přesunuly do elektráren, fanoušci staronové technologie označují za největší výhodu aut na baterii právě jednoduchou konstrukci motorů. Řádově menší počet součástek znamená podle nich řádově menší počet závad a nutných oprav.

Údaje sesbírané v průzkumech ale ukazují, že ani majitelé elektromobilů se návštěvám servisů nevyhnou, i když příčiny jsou v drtivé většině jinde než v motoru. Z některých statistik dokonce vyplývá, že auta s baterií stráví v opravnách více času než třeba hybridy, ale také vozy s odepisovanými spalovacími motory.

Například britská spotřebitelská organizace Which? se zeptala 48 tisíc motoristů vlastnících auta všech pohonů, jak spolehlivá jejich vozidla jsou. Podmínkou účasti v průzkumu bylo, že své vozy používají čtyři a více let. Otázky směřovaly na počet poruch, neúspěšné startování nebo čas strávený v servisech.

Výsledky jsou poměrně překvapivé. Elektromobily z průzkumu totiž vyšly nejhůř: s jednou nebo více poruchami se setkala téměř třetina jejich majitelů. Naproti tomu u aut na naftu závady hlásilo zhruba 29 procent řidičů a u vozů s benzinovým motorem 18,6 procenta. Nejlépe z průzkumu vyšly hybridy – poruchu jich mělo jen asi sedmnáct procent.

Jaké byly nejčastější problémy elektromobilů? Na rozdíl od tradičních aut na benzin nebo naftu nešlo o potíže s motorem. A problém nebyl ani se „srdcem“ vozů na elektřinu – tedy se samotnou baterií. Jako nejproblematičtější se ukázaly poruchy softwaru a dvanáctivoltových baterií, jimiž se elektroauto startuje.

K podobným výsledkům dospěl i německý autoklub ADAC. Na jeho pohotovostní linku se loni obrátilo na 56 tisíc řidičů elektroaut a hybridů a jejich problém byl ve většině případů rovněž s dvanáctivoltovou baterií.

Údaje z praxe letos zveřejnila také společnost TÜV, která v Německu provozuje stanice technické kontroly. Ta ve své zprávě hodnotila čtyři nejoblíbenější modely aut na baterii: BMW i3, Nissan Leaf druhé generace, Renault Zoe a Teslu Model 3. Nejčastěji byly příčinou poruchy světel, brzdových kotoučů a zavěšení náprav.

Defekty a nárazy

V Česku zatím podobně rozsáhlý průzkum neproběhl. S ohledem na stále velmi malý počet aut na baterii – na českých silnicích jich podle údajů z léta jezdí něco přes osmnáct tisíc – by ani nebyl příliš reprezentativní.

Zajímavé údaje ale poskytla Česká asociace asistenčních služeb (ČAAS), tedy zástupce společností, které řidiči s porouchaným autem často volají jako první. „Díky absenci spalovacího motoru odpadá velká skupina poruch, jako jsou problémy se startováním, turbem, palivem či samotným motorem – tedy s rozvody, vstřiky a EGR a podobně,“ říká mluvčí Aleš Povr.

Nejčastější případy, k nimž řidiči některou z asistenčních služeb volali, tak podle něj byly stejné jako u klasických aut se spalovacím motorem. „Příčinou jsou nejčastěji běžné poruchy, které se objevují u všech aut, defekty pneumatik či srážka s překážkou. Naopak vybitou baterii musely asistenční společnosti řešit pouze minimálně,“ dodává Povr.

Faktem je, že jde stále o nízké počty případů poruch, a to navíc u poměrně mladých automobilů. Členské společnosti ČAAS v roce 2020 řešily jen několik desítek závad. V roce 2021 jich bylo 240 a loni skoro čtyři stovky.

Chybějí noví automechanici

Vyměnit píchlou pneumatiku nebo opravit karoserii elektromobilu nejsou problémy, s nimiž by si u elektromobilů neporadili automechanici či klempíři ze staré školy. Nicméně problémy s baterií a vlastně jakýmikoli vnitřnostmi elektromobilu už nejenže řešit neumějí, ale ani nesmějí.

Automechanik či autotronik v novém světě elektromobility musí mít speciální elektrotechnické vzdělání a opravňující školení. A také speciální vybavení, které stojí řádově miliony korun. Důvodem je nejen to, že neodborný zásah může vést k nenapravitelným škodám na baterii vozu, ale také bezpečnost.

Jak píše agentura Reuters, takových expertů po světě chybějí desítky tisíc, a to především u menších, nezávislých (a pro zákazníky levnějších) autoservisů. Těm se zatím investice do vlastního školení zaměstnanců nevyplatí a školy vychovávají nedostatečné množství potřebných expertů. Podle Reuters třeba jen ve Spojených státech budou v roce 2030 postrádat na osmdesát tisíc expertů na elektromobily. V Británii jich bude chybět kolem 25 tisíc. Nedostatek v Austrálii odhaduje téměř na deset tisíc.

Platí to i pro Česko, kde se lze zatím s jistotou spolehnout jen na autorizované servisy. „Automobilové značky dbají na to, aby jejich autorizované servisy dokázaly zajistit i servis elektromobilů. Zároveň některé specifické servisní zásahy, například opravy trakčních baterií, na elektromobilech může v Česku poskytovat jen velmi omezený počet servisních center,“ vysvětluje Aleš Povr z ČAAS.

Shutterstock.com

Vlastní experty si tak školí například Škoda Auto i další automobilky ze skupiny Volkswagen, stejně jako autorizované servisy Hyundai. V nezávislých servisech je ale většinou ještě nenajdete. Například průzkum serveru Motofocus tvrdí, že v Česku neumí s poruchou elektromobilu pomoci zhruba sedm z deseti servisů. Důvod je stejný: není to prozatím ekonomicky výdělečné.

S ohledem na to, že přechod od spalovacích motorů k elektromobilům se už zdá neodvratitelný, se nyní nepřipravené servisy budou muset přizpůsobit. A to tím spíš, že i flotila elektromobilů v Česku bude stárnout a bude přibývat řidičů, kterým skončí možnost záručních oprav v autorizovaných servisech a budou hledat levnější alternativu. Kde servisy vezmou zaměstnance s potřebnými schopnostmi?

Vyjít vstříc se jim chystají některé školy, kterým dnes už nic nestojí v cestě k zřizování těchto nových oborů. Ministerstvo školství totiž od letoška umožnilo otevírat vzdělávací programy na přípravu absolventů pro oblast elektromobility.

Už letos tak otevřela nástavbový obor autotronik střední škola v Roudnici nad Labem, které dodávají potřebné know-how i se školiteli samotné automobilky. Kromě ní je možné se na nadstavbu pro obor budoucnosti přihlásit také třeba na Weilovce – střední škole automobilní a informatiky v pražské Hostivaři nebo na Integrované střední škole automobilní v Brně.