Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Dvě procenta. A hned!

Kdy jindy než teď je chvíle, kdy by vláda měla přitlačit na plnění dlouho zanedbávaného spojeneckého závazku dávat dost peněz na obranu?

Dvě procenta. A hned!
ilustrační foto | Profimedia.cz

Po Putinově agresi proti Ukrajině se otřásají postoje veřejnosti. Najednou jsou tu solidarita, vstřícnost, národní hrdost. A co víc, mnozí Češi jsou alespoň pro teď připraveni akceptovat, že bezpečnost něco stojí a nikdo ji nezajistí jen pro krásné slovanské oči a lepé křivky našich žen a dívek.

Politická scéna jako celek stojí – s výjimkou extremistů zleva i zprava – na straně Ukrajiny, která se rozhodla bránit. Vidí hrdinství a odhodlání a zbraně v rukou! Zbraně, kterých se nedostává, a tak je ochotně posíláme a přispíváme na ně.

V přímém přenosu dostáváme jasný důkaz, že beze zbraní, kvalitně vycvičené a organizované armády a dalších bojových schopností se ani v 21. století neobejdeme. Svět byl, je a vždycky bude nebezpečné místo, kde se relativně bezpečně budou moci cítit jen ti, kdo včas pochopí, že do své obranyschopnosti musejí investovat. Dost a dost peněz a také část národní suverenity, což zvláště platí pro malé země v centru zájmů ambiciózních regionálních mocností.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit