Politici, ekonomové i diplomaté řeší, jak se vymanit ze závislosti na ruském plynu a ropě. Co ale bude s palivem pro jaderné elektrárny?
Několik dní před invazí ruské armády na Ukrajinu zahájila česká energetická Skupina ČEZ plánovanou výměnu paliva v prvním bloku jaderné elektrárny Dukovany. Válka na Ukrajině má ale s touto jadernou elektrárnou společného mnohem více než tuto náhodnou časovou shodu při zavážení devadesáti čerstvých palivových kazet. Dukovany jsou momentálně zcela závislé na palivu od ruské společnosti TVEL. Pro tamní reaktory VVER 440 nikdo jiný na světě v tuto chvíli komerční palivo nenabízí.
A kdyby z nějakého důvodu – třeba jako odvetné opatření za evropské sankce – odmítl ruský výrobce palivové sety dál posílat, může to být vážný problém pro celé Česko. Dukovanská elektrárna, která je základním zdrojem tuzemské energetické soustavy, dlouhodobě pokrývá okolo dvaceti procent celkové tuzemské spotřeby.
Dukovany sice mají zásoby paliva na několik let, ale případný náhradní výrobce nedokáže dodat nové palivové sety okamžitě, potřebuje také poměrně dlouhou dobu na přípravu a zhotovení. „Je samozřejmé, že se situaci bedlivě věnujeme, zvláště když je palivo vyráběno a vyvíjeno vždy pro příslušný reaktor, což trvá řádově roky,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Palivo do reaktorů musí následně certifikovat Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podle jeho předsedkyně Dany Drábové to zabere měsíce, dokonce až rok. „Záleží na předložené dokumentaci,“ říká Drábová.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot