Drahota a zmar. České domácnosti se bojí pádu na dno
Ekonomická nálada Čechů je na tom nejhůře od roku 2013. Obyvatelé se obávají budoucnosti a čím dál více jich není schopno vytvořit žádnou finanční rezervu. Takřka polovina domácností se snaží ušetřit na jídle či oblečení.
redaktor
Jsme na tom hodně špatně. A očekáváme, že situace se ještě zhorší. To je převládající názor značné části obyvatel Česka, zjistili autoři dlouhodobého výzkumu agentury STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.
V meziročním srovnání dochází k výsledkům, kterými se vláda Petra Fialy (ODS) rozhodně nemůže chlubit. Celá polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Skepse je mezi lidmi patrná také ve vztahu k budoucnosti. Mírné nebo prudší zhoršení očekává celých padesát procent domácností, pouze čtrnáct procent odhaduje, že se jejich situace za rok zlepší.
Češi rovněž nejsou spokojení s tím, kam aktuálně směřuje Česká republika. „Pouze šestnáct procent společnosti věří, že se země vyvíjí správným směrem, zatímco více než polovina se domnívá opak. Úroveň skepse k vývoji Česka je tak v současnosti nejvyšší za posledních deset let,“ konstatují výzkumníci.
Současná vlna zdražování na lidi působí čím dál více. Jako tolik špatnou lidé nehodnotili ekonomickou situaci země dokonce ani během pandemických let, kdy jsme se potýkali s covidem-19.
Zatímco před vypuknutím pandemie koronaviru hodnotilo sedmdesát procent obyvatel ekonomickou situaci země jako dobrou, letos v květnu už to bylo jen sedmnáct procent lidí. A oproti měření v září 2021 se zdvojnásobil podíl těch, kteří vidí ekonomickou situaci Česka jako velmi špatnou (třicet procent).
„Podobně skeptická je společnost ve výhledu do budoucna, 45 procent lidí očekává budoucnost s obavami a dalších čtyřicet procent s nejistotou. Obavy se tedy v současnosti podobají náladě z let, kdy se svět vyrovnával s dopady finanční krize z roku 2008,“ řekl ředitel STEM Martin Buchtík.
Podle výzkumu značná část lidí začala šetřit na výdajích. Nejčastěji při nákupech potravin, kdy na tomto výdaji už šetří 57 procent domácností, nebo oblečení a obuvi (49 procent domácností). K omezení návštěv restaurací už došlo u 47 procent domácností, 44 procent domácností šetří na energiích.
Vladimír Barák
Podle poradenské společnosti KPMG špatná nálada domácností přispěje ke zpomalení, možná dokonce poklesu ekonomiky. „Inflační očekávání domácností zase podpoří udržení vyšší inflace. V letošním roce proto reálně hrozí jistý druh stagflace, tedy mírný pokles ekonomiky a vysoká inflace. Domácnosti relativně zchudnou, nicméně neočekávám výrazný růst nezaměstnanosti, který provázel stagflaci v sedmdesátých letech 20. století v USA. Firmy zůstávají poměrně zdravé a důvěra podnikatelů není zdaleka tak otřesená jako u spotřebitelů,“ řekl ekonom KPMG Adam Páleníček.
Výzkumníci upozorňují, že mezi domácnostmi oslabuje schopnost tvořit úspory. Nebudou se tak schopny vyrovnat s dalším zdražováním a případnými nečekanými výdaji. Obecně se zvýšil podíl těch, kterým se za poslední tři měsíce nepodařilo nic uspořit (58 procent). „Nejhůře se v tomto ohledu daří lidem, kteří už tak obtížně vycházejí s příjmy. Z hlediska vzdělání mají s generováním úspor potíže především lidé se základním vzděláním, kdy se 72 procentům z nich nepovedlo nic uspořit,“ říká Buchtík.
Vladimír Barák
Veřejnost očekává, že zdražování není u konce. Inflační očekávání Čechů jsou v současnosti velmi vysoká, celých 43 procent má za to, že zdražování ještě zrychlí. A další třetina předpokládá, že ceny porostou stávajícím tempem.
„Vše samozřejmě bude záviset na dalším dění na Ukrajině, pohybu cen energií a ostatních vstupů, ale také na razanci zásahů centrálních bank. Tyto faktory nás v případě negativního vývoje můžou uvrhnout do recese. Zatím ovšem nemalujme tyto černé scénáře, ekonomika je v zajetí očekávání a přehnaný pesimismus by se mohl stát sebenaplňujícím proroctvím,“ říká analytik Páleníček z KPMG.