Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Dost bylo lockdownové junty

Počty nově nakažených klesají a úleva pomaličku přichází i do nemocnic. Lockdownová junta Hamáčků, Blatných, Stejskalů, Flégrů a dalších utěsňovačů našich dýchacích cest se plácá po ramenou nad úspěchem posledního zásahu a většinová média jí to baští i s chlupama.

Dostupná data neprůstřelně dokazují, že poslední opatření mohla mít na vývoj epidemie možná okrajový význam, jestli vůbec nějaký. Pochybnosti z minulých vln se mění v jistotu. Tato čtvrtá, jarní vlna epidemie nastartovala někdy v prvním únorovém týdnu, kdy po ústupu vánoční vlny začaly počty nových nákaz opět pomalu stoupat, aniž by došlo – byť jen k minimálnímu – rozvolnění či nějaké změně v disciplinovanosti populace.

Naši „epidemiologičtí experti“ krátce nato začali diskutovat o tom, že by pustili děti do škol. Během několika dní se tato diskuse změnila do podoby, co všechno se dá ještě zavřít. Než zavřeli první a druhé třídy, utěsnili okresy a zakázali lidem na vsích vylézt na vlastní záhumenek, růst nákaz dramaticky zpomalil a třetí den po platnosti nových restrikcí vlna kulminovala a začala ustupovat.

Famózní experiment

Že ústup byl zpočátku pomalejší, jednoznačně způsobilo prosetí zaměstnanců průmyslových firem antigenními testy, které přes veškerou kritiku svou roli splnily a odchytaly i roznašeče bez příznaků či s velmi mírným průběhem. Tuto skutečnost dokládá fakt, že tito odchycení zaměstnanci neovlivnili zatížení nemocnic, které kulminovalo kolem 15. března, tedy dva týdny po zavedení restrikcí. Tedy v době, kdy by měl být teprve vidět zaznamenatelný efekt restrikcí na počtech nakažených, klesaly už počty hospitalizovaných.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit