Dobré předsevzetí do nového roku: opatrně s půjčkami
Bývá zvykem si do nového roku dávat nějaká předsevzetí a jedním z těch, kterých se má smysl držet, je „nebrat dluh na financování spotřeby“.
Popravdě řečeno, spotřebitelské úvěry od bank nejsou v Česku nijak zvlášť rozšířené, v listopadu dosahovaly nějakých 264 miliard a v podstatě stagnují. Naopak úvěry na bydlení vytrvale rostou a překročily hranici 1,424 bilionu korun.
Kdo může, tuhle zásadu u nás dodržuje, koneckonců úvěry na spotřebu jsou drahé – v listopadu loňského roku podle bankovní statistiky ČNB vyšla roční procentní sazba nákladů (RPSN) u nových bankovních spotřebitelských půjček v korunách na 8,21 procenta ročně. Vůbec nejdražší jsou nesplacené zůstatky u kreditních karet při překročení bezúročného období, které dosahovaly téměř 24 procent.
Je dobré podívat se pro srovnání na země, které jsou na financování „spotřeby na dluh“ založeny násobně více než Česko. Ve Spojených státech je celkový objem spotřebitelských půjček v poměru k HDP podstatně vyšší než v Česku, podle statistik zdejší centrální banky (Fed) dosahoval v říjnu loňského roku 4,164 bilionu dolarů. Jaké jsou průměrné úrokové sazby? U osobních nezajištěných spotřebitelských půjček 9,34 procenta, u půjček na pořízení automobilu (jištěných samotným vozidlem) 4,98 procenta při pětileté splatnosti a celkovém objemu 1,219 bilionu dolarů. Samostatnou kapitolou jsou zůstatky na kreditních kartách – 807 miliard s úročením 16,43 procenta ročně a za poslední rok se číslo hodně snížilo.
Jedna zajímavost: Průměrná sazba americké hypotéky s třicetiletou fixací je na nejnižší úrovni za posledních 30 let – 2,78 procenta. V Česku nejsou takhle dlouhé fixace obvyklé, navíc podle posledních údajů ČNB je sazba vyšší a u deseti- a víceleté fixace dosahuje 3,48 procenta.