Počet českých dlužníků zapsaných v největším registru se snížil zhruba o 50 tisíc na 505 tisíc dospělých lidí. Závěrečný účet loňského roku ale není ani přes pozitivní čísla moc dobrou zprávou. Jeho správci letos – zejména ve druhém čtvrtletí – očekávají rapidní zhoršení, až se projeví efekt skončení podpůrných covidových programů. Už nyní onen zhruba půlmilion lidí registru Solus dluží přes 40 miliard korun.
Dobrá ekonomická situace, která panovala v Česku před vypuknutím krize, z pohledu splácení dluhů ještě nyní pokračuje. Přes všechny negativní dopady uhradili spotřebitelé v roce 2020 celkem 4,8 miliardy korun z dluhů, které byly zapsány do Registru fyzických osob. Celý svůj závazek nebo jeho část uhradilo v roce 2020 dokonce 209 tisíc spotřebitelů.
Členské společnosti hlásily do registru v průběhu celého roku méně lidí než v předchozích letech. Nebylo to však samo o sobě, ale díky zákonným odkladům splátek i následné vstřícnosti vůči spotřebitelům v závěru roku 2020.
Zatímco statistiky sdružení Solus za uplynulý rok vypadají pozitivně, zraky odborné veřejnosti se upírají ke druhému čtvrtletí roku 2021, kde by se mohly v registru objevit první závazky osob, které nebyly schopny začít splácet po skončení zákonného moratoria na konci října 2020.
„Členské společnosti Solus nabídly spotřebitelům již na jaře různé formy pomoci či odkladů splátek, a to ještě před zavedením zákonného moratoria na splátky úvěrů. Vstřícný přístup mají tyto společnosti i po skončení zákonného moratoria. Je ale samozřejmě důležité, aby se i samotní spotřebitelé chovali odpovědně, nezneužívali možnosti odkladu splátek a co nejdříve se vrátili k řádnému splácení v dohodnutých termínech,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení, pod které spadá řádově 60 společností poskytujících služby v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií a P2P půjček.
Přes celkový počet dlužníků zapsaných v negativním registru Solus i nadále přetrvávají významné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Mezi dlouhodobě nejlepší kraje, kde jsou problémy s platební morálkou nejnižší, patří Vysočina (3,66 procenta dospělých osob zapsaných v Registru FO) a Zlínský kraj (3,63 procenta). Naopak smutné poslední místo v žebříčku zaujímá dlouhodobě Ústecký kraj (11,18 procenta) a Karlovarský kraj (9,75 procenta).