V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Zakladatel společnosti Český lanýž Richard Beneš rozjíždí v Česku pěstování lanýžů. V branži ojedinělým vědeckým přístupem se snaží zvýšit úspěšnost.
Richard Beneš působil ve finančnictví a svou někdejší profesi popisuje slovy „rozjížděč firem“. Jedna taková dnes dosahuje miliardových obratů. Před lety se však rozhodl ukvapený a stresující svět velkých peněz opustit. Spolu se ženou Lenkou a předním českým mikrobiologem Milanem Gryndlerem se v Česku od té doby pokouší rozjet pěstování lanýžů na základě nejnovějších vědeckých poznatků. „Dělám houby,“ říká od té doby s nadsázkou bývalým kolegům z finanční branže.
Ty zmínka o luxusní potravině obvykle hned zaujme ze dvou zdánlivě protichůdných důvodů. Jednak si chtějí povídáním o houbách na chvíli odpočinout od korporátního světa nikdy nekončících prezentací a finančních analýz, zároveň se však lanýž projevuje jako vysoce výnosná, ale také velmi riziková investice. Cílem Richarda Beneše v zásadě je snížit toto riziko na minimum.
Původní plán před šesti lety byl, že jsme si jen chtěli založit lanýžárnu. Nakonec jsme zjistili, že pro to musíme založit a vybudovat v České republice naprosto nový druh byznysu, sahající od vývoje nových pěstebních postupů až ke změně legislativy. Začalo to velmi nenápadně. Když jsme objížděli Evropu se záměrem nakoupit lanýžové sazenice, dozvěděli jsme se něco ve smyslu, že si máme za milion koupit sazenice, zapíchat je do země a za pár let že budeme bohatí. V té době jsme už toho měli o lanýžích s manželkou dost načteno a zároveň se v nás projevilo přes dvacet let v byznysu, kde jsme prakticky denně vyhodnocovali rizika. Říkali jsme si, že tak jednoduché to asi nebude. Hledali jsme proto autoritu, která se v lanýžích vyzná. Obrovským překvapením pro nás bylo, že v České republice máme jednoho z nejlepších vědců Evropy zabývajících se lanýži, docenta Gryndlera. S ním jsme se domluvili, že s manželkou znovu objedeme lanýžové země a nakoupíme vzorky sazenic, které se následně otestují v laboratoři.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
