Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
České kraje mají k dispozici desítky miliard korun. Místo toho, aby je investovaly, jim ale leží na účtech, kde je požírá inflace.
Objem peněz, které naspořily kraje, se mezi roky 2020 a 2023 zdvojnásobil. Nejvíce zvýšily své finanční rezervy během končícího funkčního období Moravskoslezský, Jihočeský a Plzeňský kraj. Nejmenší růst úspor zaznamenala Vysočina. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.
Analýza na základě dat ministerstva financí zahrnuje hodnoty úspor, které mají jednotlivé kraje na svých běžných účtech, krátkodobých i dlouhodobých termínovaných vkladech a v pokladně. Částky nezahrnují úspory krajských příspěvkových organizací.
„Na první pohled se může zdát, že objem naspořených peněz je dobrou zprávou. Ovšem financování krajů se liší od hospodaření rodinného rozpočtu," komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková. Domácnosti stejně jako podniky či živnostníci hospodaří se svými penězi, zatímco kraje s penězi získanými z výnosů daní.
Příliš vysoké úspory jsou podle ní v případě krajů spíše varovným ukazatelem. Znamenají totiž, že představitelé kraje nedokázali peníze zužitkovat v investicích, které by přinesly prospěch občanům. Místo toho je snižuje inflace. Často jsou totiž na běžných účtech nebo termínovaných vkladech, jejichž sazby jsou obvykle nižší než inflace, a hodnota úspor se tak snižuje. Nové krajské reprezentace budou mít před sebou velkou výzvu, jak nashromážděné peníze efektivně využít, dodala.
Premiantem v objemu naspořených peněz mezi roky 2020 a 2023 je Moravskoslezský kraj. Za uplynulé čtyři roky si odložil přes 4,5 miliardy korun, koncem roku 2023 disponoval 8,4 miliardy. Přes čtyři miliardy přidal k úsporám i Jihočeský kraj, který je na druhém místě s téměř 7,2 miliardami. Následuje Plzeňský kraj, který v daném období našetřil 3,4 miliardy, a celkově tak disponoval 5,1 miliardy korun.
Nejméně zvýšila za čtyři roky své úspory Vysočina. Jejich objem mezi lety 2020 a 2023 stoupl o 17 procent na 4,4 miliardy Kč. Oproti tomu přírůstek Olomouckého kraje činil 348 procent, když se jeho úspory zvýšily z 712 milionů na 3,2 miliardy korun.
Obdobnou naspořenou částkou na konci roku 2023 jako Olomoucký kraj disponoval Karlovarský kraj. Jen o málo více, 3,7 miliardy, měl Ústecký kraj. I když jsou tyto regiony na konci pomyslného žebříčku, jejich úspory se od posledních krajských voleb zdvojnásobily.
