Ministryně práce a sociálních věcí oznámila, že díky programům podpor zaměstnanosti ve firmách, ošetřovnému a dávkám pro živnostníky se nezaměstnanost v Česku v červnu zvýšila jen o 0,1 procenta na 3,7 procenta. https://www.mpsv.cz/web/cz/-/program-antivirus-zachranil-misto-kazdemu-ctvrtemu-zamestnanci-v-soukromem-sektoru. Bez ohledu na to, jak se tenhle ukazatel počítá, je nejnižší v Evropě. Podle MPSV se o to zasloužil kurzarbeit, u nás zvaný Antivirus, za nějž bylo od 12. března do 1. července 2020 utraceno už více než 14 miliard korun.

Peníze podle České správy sociálního zabezpečení pomohly celkem 56 765 soukromým firmám, tedy každé páté firmě, která dle údajů ČSSZ odvádí pojistné za zaměstnance. Ze začátku je pobíraly hlavně firmy v karanténě, ale nyní se ve skoro třech čtvrtinách případů (72 procent) jedná o společnosti, které mají potíže s odbytem.

Klíčová otázka samozřejmě zní: jak dlouho to ještě potrvá? Ve Francii se uvažuje o tom, že subvencování pracovních míst nebude „kurz“, ale „lang“, možná až dva roky. V Německu se bude rozhodovat o prodloužení v září a v Británii se s proplácením části výplat lidí na „furlough“ (odstávce) počítá do října. Britský příklad je zajímavý tím, že rozsah vládní podpory se bude postupně snižovat, a to při zachování příjmů zaměstnance na 80 procentech. Zaměstnavatelé budou muset nově platit i příspěvky na jejich sociální a penzijní pojištění za neodpracované hodiny

Důvod je pochopitelný – bez ohledu na to, jak jsou konstruované podmínky čerpání, mají tyto programy jeden společný znak: jsou strašně drahé. Postupné odpoutávání od státních subvencí dává velmi dobrý smysl za předpokladu, že firmy budou mít pro zaměstnance práci a celkový počet hodin na odstávce se bude snižovat. V opačném případě se začne propouštět. Pak má smysl přemýšlet o jiných formách podpory, které motivují k hledání nové práce. Zajímavou studii na téma nastavení různých typů podpor a jejich motivačních účinků naleznete zde. Tyto „ochytřováky“ budeme ještě potřebovat.