CTP má jako první v oboru všechny budovy certifikovány podle nejvyšších ekologických standardů

Evropský developer CTP disponuje nejekologičtějším portfoliem průmyslových nemovitostí ve střední a východní Evropě. Celkem 292 budov společnosti CTP na stovce různých lokalit v šesti zemích tak má potvrzenou certifikaci BREEAM In-Use minimálně na úrovni Very Good a řada nemovitostí dokonce na úrovni Excellent. Je tak nejekologičtějším průmyslovým developerem na středoevropském trhu a patří mezi lídry i v evropském měřítku.

Všechny budovy, které svojí funkcí umožňují certifikace a zároveň byly dokončeny k 1. lednu 2020 v CTParcích, jsou nyní certifikovány BREEAM Very Good nebo vyšší. „Certifikace celého portfolia byla obrovská výzva, kterou nikdo z našich konkurentů v regionu neprošel. Jsme rádi, že se povedla a ukázala, že naše nemovitosti jsou skutečně energeticky efektivní a splňují množství kritérií souvisejících s dopadem na životní prostředí. V ČR ani střední a východní Evropě není jiný developer, který by nechal prověřit kvalitu tak obrovského množství budov předně z hlediska postupů v oblasti navrhování budov, jejich konstrukce, užívání a trvalé udržitelnosti. Nezaměřujeme se jen na to, aby naše nové objekty měly vysoké ekologické standardy, ale naším cílem bylo mít celé portfolio s vysokou mírou šetrnosti k životnímu prostředí,“ dodal k projektu Martin Vaidiš, který v CTP odpovídá za udržitelný design výstavby. 

Navíc certifikaci budov v rámci BREEAM In-Use je nutné každé tři roky obnovovat a každoročně kontrolovat, což představuje v objemu nemovitostí CTP značné úsilí a investice. Celkem společnost investovala do certifikace budov částku přesahující 1,75 milionu eur. Na rozdíl od velké části konkurence, která certifikuje budovy jen při výstavbě, chce ale CTP jako developer, který průmyslové nemovitosti nejen staví, ale i dlouhodobě provozuje, zajistit jejich udržitelnost po celou dobu životního cyklu. Právě proto firma zvolila nákladnější certifikaci In-Use, kdy do hodnocení vstupuje i samotný provoz a nájemce, bez jehož součinnosti by nebylo možné certifikát získat.

„Certifikace všech nemovitostí u hráče s tak rozsáhlým portfoliem, jaké vlastní a provozuje CTP, je i v evropském měřítku ojedinělá,” potvrdila Lenka Matějíčková, vedoucí Zeleného týmu společnosti Arcadis, který certifikoval většinu CTP portfolia. Podle ní jde nicméně o trend, který budou další společnosti následovat. 

„Bylo nám potěšením spolupracovat s CTP na certifikaci celého portfolia společnosti dle BREEAM In-USE. To, že CTP dosáhlo hodnocení Very Good nebo Excellent u takového množství budov jen dokazuje skutečný závazek vedení společnosti, že bude minimalizovat dopad svého podnikání na životní prostředí,“ řekl Shamir Ghumra za BRE Group.

„Šetrný přístup k výstavbě má naše společnost v genech již od svého vzniku. Zelení jsme byli už v době, kdy to nebylo moderní, a to nám dává obrovský náskok proti konkurenci,” poznamenal Martin Vaidiš. Nyní se podle něho vložené prostředky do ekologičtější, nicméně právě proto i nákladnější výstavby, společnosti vracejí. Provozně jsou šetrné budovy v dlouhodobém měřítku pro majitele efektivnější. Mají nižší spotřebu zdrojů – energie a vody. Navíc dnes velká většina nadnárodních nájemců kvalitní budovy vyžaduje. 

CTP mezi světovou špičkou v certifikaci průmyslových budov

Většina průmyslových budov z portfolia CTP dosáhla hodnocení BREEAM In-Use v úrovni Velmi dobré a několik nemovitostí dokonce v úrovni Excellent. To znamená, že CTP v průměru disponuje portfoliem na úrovni    60,13 %, což je výrazně nad hranicí BREEAM Very Good, a tedy i výjimečné v celoevropském kontextu.  „V České republice CTP dosáhlo nejvyššího počtu certifikací na trhu a celosvětově se firma dostala na špičku v počtu certifikovaných průmyslových budov dle BREEAM In-Use,” dodala Lenka Matějíčková.

Jak vypadá skutečně šetrná budova?

Většina laiků si dnes udržitelnou budovu představí jako budovu obalenou zelení. I zelení pokrytá stavba z neekologických materiálů ale tím nejlepším řešením není. Pro skutečné posouzení enviromentální kvality musíme jít hlouběji do hodnocení použitých technologií, certifikátů materiálů o enviromentálního dopadu apod. Pro průmyslové nemovitosti například není využití, dnes tolik oblíbených a na první pohled viditelných zelených střech, vhodným řešením. „Zelená plocha na střeše industriálního parku nebo logistické haly totiž na druhou stranu přináší i značné zvýšení uhlíkové stopy stavby v důsledku nutného zesílení nosné konstrukce a konstrukce střech,” vysvětlil Martin Vaidiš. 

Dnešní šetrná průmyslová budova proto řeší především energetické úspory v podobě velmi kvalitní obálky budovy, moderního a efektivního osvětlení LED technologií a efektivním větráním za pomocí vzduchotechniky s technologií zpětného získávání tepla. Budoucností v energetické oblasti logistických hal je ostrovní nebo částečný ostrovní koncept, kterého je možno dnes za pomocí fotovoltaiky na střechách dosáhnout. Pro její nasazení představují střechy značný prostor, který je jinak velmi složitě využitelný. V brzké budoucnosti chce CTP osadit střechy svých parků v České republice fotovoltaickými elektrárnami o výkonu přesahujícím 20 megawatt-peak a výhledem převyšujícím 250 MWp na celém portfoliu. Nezbytností v dnešních logistických halách jsou inteligentní systémy řízení budov a kvalitní databáze měřených dat.

V rámci výstavby je také velmi důležité využívání materiálů s nízkou uhlíkovou stopou a použití certifikovaných materiálů, které jsou šetrné k přírodě v celém svém životním cyklu. Budoucností pro logistické haly je tak podle Vaidiše například používání dřevěných konstrukcí nebo recyklovaných materiálů. Podstatný je i přístup k zpětnému využití existujícího materiálu, pokud je na pozemku například v podobě dosloužilé stavby na původním brownfieldu.

V průmyslových šetrných budovách je nezbytné řešit také otázku úspor vody. Pro splachování toalet se tak využívá například již jednou použitá přečištěná šedá voda a nezapomíná se ani na hospodaření se srážkovou vodou, ať již v podobě retenčních nádrží pro další využití například na zalévání nebo pomocí zasakování. Důležité je totiž dešťovou vodu ponechat v místě dopadu a neodvádět ji kanalizací, nebo jí nechat odpařit ze zelené střechy.