Lékaři často upozorňují na to, že koronavirus může mít kromě přímých obětí i ty nepřímé. Dojde k tomu, když boj s koronavirem přetíží zdravotnický systém tak, že nezbudou kapacity pro léčení pacientů trpících „běžnými“ nemocemi. Něco podobného hrozí také v globálním měřítku. Web časopisu Nature publikoval obsáhlý článek, ve kterém ukazuje, jak epidemie covid-19 postihla již naplánované vakcinační kampaně proti spalničkám v rozvojovém světě.

Světová zdravotnická organizace, respektive její Strategická poradní skupina expertů pro imunizaci (SAGE) 26. března doporučila, aby státy kvůli nutnosti reagovat na aktuální hrozbu covidu-19 dočasně pozastavily preventivní vakcinační akce proti spalničkám. Už 23 států tomuto doporučení vyhovělo a další budou nejspíš následovat.

V tuto chvíli to znamená jediné – 78 milionů dětí nedostane vakcínu podle plánu. Jaké to bude mít dopady, není zatím jasné. Podle amerického epidemiologa Robba Linkinse budou ale výsledkem „nebezpečné imunitní mezery“.

Není to úplně příjemné pomyšlení. Spalničky jsou nejnakažlivějším virem, který věda zná. Míra nakažlivosti se označuje číslem, které vyjadřuje, kolik lidí v průměru jeden přenašeč nakazí. Zatímco pro covid-19 se nakažlivost pohybuje někde mezi dvojkou a trojkou, v případě spalniček činí 12 až 18.

A vzhledem k této nakažlivosti je nutné, aby bylo plně naočkováno 92 až 95 procent populace, jinak hrozí lokální epidemie. Jenže v Demokratické republice Kongo bylo v roce 2018 očkováno pouhých 57 procent dětí, a to většinou jen jednou dávkou vakcíny, což zaručuje pouze částečnou ochranu.

Spalničky na vzestupu

Spalničky by přitom šly – podobně jako pravé neštovice – teoreticky vyhubit. Vakcína existuje už od roku 1963 a na rozdíl od eboly či covidu-19 nemají přirozeného zvířecího hostitele.

Jenže očkování je drahé a organizačně náročné. Jen v Demokratické republice Kongo je nutné každoročně naočkovat 3,5 milionu narozených dětí. Což znamená dostat se z hlavního města Kinshasy do těch nejodlehlejších vesnic a dodržet podmínku, že vakcína musí být uchovávána v boxu s teplotou mezi dvěma až osmi stupni celsia. K tomu je samozřejmě třeba mít dostatek vyškolených zdravotníků, kteří dokážou práškovou vakcínu sterilně a ve správném poměru rozředit a pak do šesti hodin aplikovat.

V rozvojových zemích spalničky obvykle zabijí tři až šest procent nakažených, ovšem smrtnost může být v případě nejprudších epidemií až 30procentní. Část přeživších může navíc trpět doživotními následky – slepotou, hluchotou či poškozením mozku.

Spalničky jsou navíc už od předloňska – kdy vypukla epidemie v Demokratické republice Kongo – na vzestupu. Celkem podle odhadů postihly v roce 2018 asi 10 milionů lidí – hlavně dětí – a 140 tisíc z nich zabily. Oproti roku 2016 je to nárůst o 58 procent.