Ministerstvo školství uniklo staré pokutě za nešetrné nakládání s osobními údaji. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vyměřil na jaře 2016 ministerstvu pokutu ve výši 200 tisíc korun za nedostatečnou anonymizaci databáze desetitisíců zdravotně postižených žáků základních a středních škol. Na jaře 2019 se však změnily paragrafy, a tak soud letos v únoru pokutu zase zrušil.
„Starý“ zákon o ochraně osobních údajů nerozlišoval, jestli ho poruší člověk, firma nebo státní úřad. Nový – od loňského dubna platný – zákon o zpracování osobních údajů ovšem neumožňuje ÚOOÚ pokutovat „orgány veřejné moci nebo veřejné subjekty“ (ministerstva, všechny myslitelné úřady, soudy, školy, obce, notáře, policii, armádu…) s odůvodněním, že by šlo stejně jen o přelévání erárních peněz mezi dvěma orgány státu. ÚOOÚ tak může úřadům případné pochybení jen vytknout a – bez udělení patřičné výchovné lekce – nařídit nápravu.
Zločin a nulový trest
Provinění, kterého se dopustil Ústav pro informace ve vzdělávání, jenž je příspěvkovou organizací řízenou ministerstvem školství, definoval ÚOOÚ jasně. Dotyčný ústav vytvořil dva soubory, do nichž zanesl jména žáků s různým zdravotním postižením (v roce 2007 jich bylo 700, o rok později 68 tisíc a v roce 2009 38 tisíc), částečně je anonymizoval, ovšem v jednom z nich nechyběla rodná čísla, a tak šlo podle ÚOOÚ jejich vzájemným porovnáním děti „ztotožnit, a to bez vynaložení mimořádných prostředků či úsilí“. Na jaře 2016 za to, jak už víme, dostalo ministerstvo dvousettisícovou pokutu, ovšem podalo proti ní správní žalobu.
Městský soud v Praze o ní rozhodl loni v září – tedy až poté, co začal platit nový zákon – přesto vyslyšel argumenty ÚOOÚ a pokutu nechal tak, jak byla. Ministerstvo ovšem podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ve které argumentovalo celou řadou věcí a samozřejmě i nedávnou změnou zákona a tvrzením, že uložená pokuta je zbytečná, protože jde jen o „přelévání“ či „přesouvání“ finančních prostředků v rámci majetku státu. Nejvyšší správní soud sice podotkl, „že zákon o zpracování osobních údajů zakládá do určité míry nerovnost v tom, že vyžaduje upuštění od uložení správního trestu orgánům veřejné moci a veřejným subjektům“, ovšem na rozdíl od městského soudu pokutu zrušil. Dospěl totiž k závěru, že podobně jako v trestním právu má delikvent – tedy jako ministerstvo – nárok, aby byl trestán podle pro něj nejvýhodnější podoby zákona (stejně jako když vás za trojnásobnou vraždu odsoudí k smrti, ale pak Parlament absolutní trest zruší a vy dostanete jen doživotí).
Případ dvou databází a zdravotně postižených žáků tím skončil. Do budoucna nás však ještě čeká několik podobných případů, kdy bude soud dříve uložené pokuty rušit. Podle odhadu ÚOOÚ jich však moc nebude. „Jedná se přibližně o tři až čtyři případy,“ sdělil týdeníku Hrot mluvčí ÚOOÚ Tomáš Paták. Veškeré budoucí úřední prohřešky proti soukromí osobních údajů však už zůstanou nepotrestány.