Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Římskokatolická církev hledá bezpečný způsob, jak zajistit své světské bytí do budoucna. Do roku 2043 jí stát doplatí vše z 59 miliard korun finančních náhrad, které jsou součástí dohody o církevních restitucích z roku 2013.
Pak už bude na církevních hodnostářích a jejich ekonomech, aby se o dlouhodobé a stabilní financování svých organizací postarali. Už dnes se uvnitř rozvětvené církevní organizace bouřlivě diskutuje, jak na to.
Současné investiční experimenty totiž budí spíše rozpaky. Například 117 milionů korun z katolických diecézí skončilo v krachující investiční skupině Arca Investments. O jejich návratnosti se už teď dá pochybovat. Nyní se hraje spíše už jen o to, jak vysoké ztráty nakonec budou.
Nepřesvědčivě působí některé snahy církve o investice do nemovitostí nebo ambiciózní plán kněží postupně ovládnout spořitelní družstvo Artesa, které je spojováno s kontroverzním podnikatelem Františkem Savovem, a vytvořit z něj první tuzemskou katolickou banku. Církev v něm zatím drží necelou desetinu, další navyšování podílu, stejně jako rozvojové plány jsou ale zatím u ledu.
To, co u ledu není, je plán na vytvoření nového realitního superfondu, kam by diecéze v příštích letech přesměrovaly vyšší miliardy korun. Řízení takového fondu už pochopitelně nalákalo řadu tuzemských byznysových štik, které by rády služebníkům božím se správou majetku pomáhaly.
Téma o církevních investicích v Česku i ve světě čtěte v posledním letošním čísle týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 21. 12.
