V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Stabilita doma a ramenatost směrem do zahraničí – to jsou priority (staro)nové garnitury čínských komunistů.
Čínský parlament zakončil devítidenní výroční schůzi, jež potvrdila Si Ťin-pchinga v prezidentské funkci pro bezprecedentní třetí funkční období. Schválila mu také jmenování mnoha jeho spojenců do nejvyšších vládních funkcí – často bez ohledu na pravidla, která si čínští komunisté dříve sami stanovili.
Téměř tři tisíce členů NPC jednomyslně hlasovalo ve Velké síni lidu v Pekingu pro opětovnou kandidaturu 69letého Si Ťin-pchinga ve volbách, ve kterých nebyl žádný jiný kandidát. Si si už na říjnovém sjezdu zajistil třetí funkční období v čele vládnoucí komunistické strany.
Mnoho z nejvyšších státních funkcí připadlo současným nebo bývalým členům elitního stálého výboru politbyra, nejvyššího patra moci strany. Patří mezi ně premiér Li Čchiang, předseda výkonného stranického výboru Čao Le-ťi nebo výkonný vicepremiér Ting Süe-siang.
Čínští bossové však neočekávaně ponechali ve funkcích guvernéra centrální banky Ťi Kchanga a ministra financí Liou Kchuna, přestože oba dosáhli důchodového věku 65 let. Tento věk má podle pravidel znamenat konec práce na ministerské úrovni – pokud ovšem prezident Si nezavelí jinak.
Nový premiér Li Čchiang, bývalý šéf komunistické strany Šanghaje a blízký spojenec Si Ťin-pchinga, nasadil v prvním projevu tón vstřícný vůči byznysu – slíbil zlepšení podnikatelského prostředí. Konkrétně řekl, že soukromým i státním firmám se od vlády dostane stejného zacházení. Tato část premiérova projevu mířila zjevně na uklidnění mezinárodních trhů.
Lidé z čínského soukromého sektoru to asi rádi slyšeli, protože v posledních letech dostávali zabrat nejrůznějšími regulačními opatřeními zaměřenými na ta nejdynamičtější odvětví, jako jsou internetové podnikání a soukromé školství.
Zákonodárci schválili relativně konzervativní cíl letošního ekonomického růstu kolem pěti procent, což je méně, než očekávali někteří analytici – počítali spíš se šesti procenty. Ostře sledovaný údaj je barometrem důvěry v čínskou ekonomiku, která se potýká s mnoha problémy, zhoršujícími se vztahy se Spojenými státy a jejich spojenci počínaje a nerovnoměrným postpandemickým oživením domácí ekonomiky konče. Čínský hrubý domácí produkt loni vzrostl o pouhá tři procenta, což je jeden z nejhorších výsledků za poslední desetiletí.
Si Ťin-pching v projevu slíbil modernizovat čínskou armádu. Vyzval svoji zemi, aby zintenzivnila úsilí na obranu národní bezpečnosti ve chvíli, kdy roste napětí mezi říší středu a Spojenými státy. Zatím chce z Čínské lidové armády udělat „Velkou ocelovou zeď“. O tom, nakolik taková věc uklidní mezinárodní trhy, prezident nemluvil.
Si také řekl, že Čína musí dosáhnout větší soběstačnosti a síly v oblasti vědy a technologií. Reagoval tak na skutečnost, že Spojené státy blokují přístup Číny k zařízením na výrobu čipů a dalším špičkovým technologiím.
Prezidentův konfrontační tón vůči Západu v čele s USA poté ještě vygradoval během pondělní schůzky za zavřenými dveřmi s vládními poradci. Si Ťin-pching řekl, že Západ v čele se Spojenými státy „zavedl všestranná omezení k potlačení Číny“, čemuž je třeba čelit odpovídajícími prostředky.
Čínský parlament také schválil největší vládní reorganizaci od roku 2018, včetně vytvoření nového finančního regulačního orgánu. Ten nahradí stávající bankovní a pojišťovací regulátory a bude dohlížet na všechny aspekty čínského finančního sektoru v hodnotě 57 bilionů dolarů (s jedinou výjimkou burzy). Tento nový úřad bude podléhat kabinetu. Cílem reformy je dále konsolidovat finanční regulaci do jediné instituce – jinými slovy, dále posílit centrální moc.
Prezident Si tak podle všeho hodlá pokračovat v politice utahování šroubů nejen vůči politickému disentu, ale také vůči podnikatelům. Úplný rozsah reforem však zůstával v pondělí nejasný. Všechny změny bude vláda zveřejňovat podle tradice až několik týdnů.
