Čínské plížení
Česko jako příklad země s čínským vlivem? Bude líp.
redaktor
Česko se plíživě stává pátou kolonou čínského vlivu v Evropě. Výsledek práce francouzského Vojenského školního institutu strategického výzkumu není ani tak zprávou o zemi, kde se porušují základní lidská práva a ničí příroda, ale zprávou o stavu Česka. Právě to je důkazem, jak Čína dokáže „proměnit místní politiky ve skutečné agenty“, jak se v průzkumu píše.
Francouzi Česko popisují jako „zajímavý případ, kdy čínský vliv dosáhl do vrcholné politiky“. Jmenují zejména ČSSD a jejího předsedu Jana Hamáčka a také prezidentova poradce Jana Kohouta, zakladatele Nové hedvábné stezky, exšéfa česko-čínské komory a nyní náměstka ministra zahraničí, kam přešel ze stejného postu z resortu spravedlnosti. Studie také mapuje vliv Jaroslava Tvrdíka, emisara čínských investic v Česku. Všímá si toho, že 14 z 26 českých veřejných vysokých škol navázalo spolupráci s čínskými univerzitami, což může být rizikové z hlediska úniku know-how nebo naopak budování falešného obrazu říše středu.
Potud fakta. Realitou ovšem také je, že obdobně jsou na tom i další země vycházející vesměs z podobné historické zkušenosti jako Česko. Ona pátá kolona zasedající na summitech pod názvem 17 + 1 je jasným signálem Číny, která se snaží získat si co nejvíce zemí v Evropě na svou stranu. Protože čím slabší Unie, tím silnější Čína.
Ne že by u nás nebylo zapotřebí se před silou totalitní země mít na pozoru, ale jsou i další věci, které francouzský pohled staví do jiného světla. Třeba čínské investice, které oznamoval prezident Zeman, se nikdy neuskutečnily. A pryč jsou i čínští turisté, i když to má víc důvodů.
A hlavně. Celý čínský vliv dosud stojí na vratkých nohou. Jak správně Francouzi zmínili, týká se zejména ČSSD a lidí kolem ní. Pokud se strana nedostane po volbách do Sněmovny nebo se nebude podílet na vládě s důvěrou, což je pravděpodobné, skončí i politické podlézání. Druhá hlava těchto vztahů pak odejde z Hradu nejpozději za rok a půl.
Číst si o prorůstání vlivu totalitní země do českých politických struktur je sice smutné, je to ale jeden z mála problémů, které není těžké vyřešit. Vzájemné obchodní vztahy se přece dají navázat i na férové úrovni.