Čína utahuje šrouby pro západní firmy. Nesmějí být proamerické
Komunistická velmoc chce donutit západní firmy, aby se jasně vymezily. Pokud chtějí dále působit na čínském trhu, nesmějí se připojit k americkým sankcím a kritice porušování lidských práv.
redaktor
U západních firem vyvolal zděšení nový čínský zákon, který výrazně zpřísňuje postih pro ty, kdo podporují sankce Západu kvůli porušování lidských práv v komunistické zemi. Peking reaguje hlavně na ostrý protičínský kurz administrativy Joea Bidena.
„Evropské společnosti v Číně jsou šokovány kvůli nedostatečné transparentnosti a rychlosti tohoto procesu,“ shrnul obavy byznysu prezident Evropské obchodní komory v Pekingu Jörg Wuttke. Nový krok komunistické vlády dále eskaluje napětí mezi Západem a Čínou a může odradit i budoucí investory. Navíc evropské firmy, které nyní v asijské ekonomice působí, mají pocit, že jsou zneužity jako pěšáci v geopolitické hře, brání se Wuttke.
Německý deník Süddeutsche Zeitung popsal nový zákon jako nástroj k postavení západních manažerů před nelehké rozhodnutí, zda se přikloní k Západu, nebo půjdou s komunistickým režimem. Rychlost i neprůhlednost celého procesu navíc ukazují na to, že se čínští komunisté cítí na mezinárodním poli stále silnější. Informace o protisankčním zákonu státní média zveřejnila až poté, co prošel v čínském parlamentu druhým čtením, k prvnímu došlo už v dubnu fakticky v utajení. Třetí čtení bylo zrušeno úplně.
Ochrana před západní demokracií
Peking zdůraznil, že se jedná o legislativní ochranu čínských firem a občanů před jednostrannými extrateritoriálními sankcemi západních demokracií. Nelíbí se mu hlavně kritika ze Spojených států, jež míří na diskriminaci a hromadné zavírání Ujgurů do pracovních lágrů. Už v lednu americké ministerstvo zahraničí označilo tažení proti muslimské menšině za genocidu. Peking to vnímá jako zasahování do čínských záležitostí.
Čínská vláda agresivně reagovala i na to, že na konci března Evropská unie poprvé od roku 1989 uvalila sankce na čtyři čínské úředníky a státní firmu, jež se podílejí na utlačování Ujgurů. Mají zmrazený majetek na území EU a zákaz vstupu. Hodinu po oznámení evropských sankcí zveřejnila seznam politiků a vědců, kteří mají zakázán vstup do Číny, Hongkongu a Macaa.
Pro západní firmy spočívá největší nebezpečí hlavně v tom, že musejí očekávat právní důsledky, pokud uplatní sankce vůči Čínské lidové republice nebo čínským organizacím. To znamená, že pokud budou dodržovat americké sankce, budou čelit soudnímu řízení na území pevninské Číny. A protože není možné komunistický režim označit za právní stát, je zřejmé, jak rozsudky budou vypadat.
Spolupráce, nebo odveta
„Spolupráce je nejlepší volbou, ale Spojené státy ji nechtějí. Stejně jako u tohoto nového zákona je odveta druhou nejlepší volbou,“ shrnul význam zákona pro čínský režim profesor práva na univerzitě v Hongkongu Wang Ťiang-jü. Podle něj komunistická strana jen kopíruje postup EU, kdy v roce 1996 zavedla ochranu evropských společností před sankcemi USA vůči Libyi, Íránu a Kubě. Také Rusko v roce 2018 přijalo zákon proti americkým sankcím.
V praxi to znamená, že telekomunikační společnost Huawei (před jejím působením v Česku varovala v minulosti i tajná služba BIS) může zažalovat tchajwanského výrobce čipů TSMC za ekonomické ztráty. Tchajwanská firma totiž nechce porušit americké protičínské sankce a přestala s čínskými firmami spolupracovat.
„Pokud TSMC prohraje u čínského soudu, musí se rozhodnout, zda bude respektovat americké sankce, nebo protisankční zákon v Číně,“ vysvětlil profesor práva na pekingské univerzitě Pej-chang Tchien Fej-lung, jenž se na novém zákoně podílel. Na obou trzích má přitom společnost významné ekonomické zájmy.
Podobné nepříjemné rozhodování se může týkat řady evropských firem. Buď budou působit na více než miliardovém čínském trhu, ale mohou mít naopak problémy s americkými obchodními partnery, nebo se z čínského trhu stáhnou.
Protičínské tažení nové americké vlády naposledy vedlo k tomu, že se ve sporu o dotace pro výrobce letadel Airbus a Boeing dohodly na smírném řešení po sedmnácti letech Washington a Brusel, aby mohly společně lépe čelit čínské konkurenci.