Největší asijská ekonomika řízená komunisty má zásadní problém s nedostatkem hotovosti. Na financování běžných vládních výdajů si bude muset půjčit další prostředky. Analytici japonské banky Nomura odhadli, že Číně chybí na účtech zhruba šest bilionů jüanů, což odpovídá ekvivalentu 900 miliard dolarů.
Je to způsobeno zejména propadem výběru daní, protože čínská ekonomika i kvůli nulové toleranci ke covidu a rozsáhlým uzávěrám zpomaluje. Dalším faktorem je i to, že Peking zastavil prodeje půdy v čínských regionech, ze kterých měl v minulosti další zdroj příjmů.
„Poslední vlna omikronu a rozsáhlá omezení platná od poloviny března vedly k prudkému poklesu vládních příjmů, včetně příjmů z prodeje pozemků,“ zdůraznil ve své zprávě hlavní ekonom pro region Číny z Nomury Tching Lu. Na propad daní připadá 2,5 bilionu jüanů, propad prodejů půdy připravil čínský erár o 3,5 bilionu.
Většina stimulačních opatření, jako je vydání speciálních státních dluhopisů a půjčky od čínských bank, bude použita právě na vyplnění této finanční mezery, konstatují analytici Nomury. I čínský premiér Li Kche-čchiang během ohromné videokonference o ekonomice nezvykle musel přiznat, že těžkosti v hospodářství jsou v některých ohledech větší než v roce 2020, kdy byla země paralyzována první vlnou covidu.
Daňové škrty jako stimul
Finanční problémy místních vlád zvyšuje nové opatření Pekingu, protože zakázal prodeje půdy po tvrdém zásahu proti čínským developerům, kteří čelí vysoké míře zadlužení. Místní úřady jsou také zodpovědné za provádění daňových škrtů, aby povzbudily podnikání a čínská ekonomika zrychlila ekonomický růst.
Analytik ratingové agentury Moody’s Investors Service v Šanghaji Jack Jüan k tomu dodal, že letos bude mít říše draka méně prostředků na budování infrastruktury. Každopádně se očekává, že veřejný dluh komunistické velmoci bude výrazně stoupat. Čínský státní dluh v poměru k HDP v roce 2020 dosáhl 68 procent, do roku 2027 překročí 95 procent. V roce 2000 činil pouhých 23 procent.
Propad u výběru daní hlásí osm z jednatřiceti regionů (provincií, autonomních oblastí a měst). Nejhůře dopadla čtrnáctimilionová aglomerace Tchien-ťin, kde se nachází mezinárodní kontejnerový přístav. Za první čtyři měsíce meziročně činil propad ve výběru daní 27 procent.
„Je důležité si všimnout, že k poklesu fiskálních příjmů nedošlo pouze ve městech pod karanténou,“ zdůraznil hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č’-wej Čang z Hongkongu. Je to způsobeno tím, že i města bez karantény jsou postižena ekonomickými těžkostmi ostatních regionů. Nejedná se o lokální problém, ale o celočínský fenomén. Město Šen-čen, jež je považováno za ekonomického tahouna celé země, vykázalo jen za duben meziroční propad příjmů ve výši 44 procent.
O hotovostní krizi hovoří také deník South China Morning Post se sídlem v Hongkongu. Vlastní jej skupina Alibaba Group, kterou založil čínský podnikatel Jack Ma. Některé čínské banky ve venkovských oblastech navíc byly nuceny zmrazit výběry z účtů, což je další signál toho, že finanční situace Číny není dobrá.
Města a provincie se snaží oživit ekonomiku i tím, že vydávají poukázky na nákup zboží, aby zvýšily poptávku spotřebitelů. Ale ani toto opatření zatím nepomáhá. Od čínských ekonomů už zaznívají návrhy, aby centrální vláda přistoupila na rozdávání „peněz z helikoptéry“ a dala každému obyvateli Číny, kterých je 1,4 miliardy, tisíc jüanů (3400 korun).
