Generálové v Pentagonu a zástupci amerických tajných služeb měli být opařeni zprávou deníku The Financial Times, že čínská armáda v srpnu provedla test hypersonické rakety, jež obletěla Zemi na nízké oběžné dráze a cíl minula o necelých čtyřicet kilometrů. Čínská vláda sice popřela, že šlo o hypersonickou zbraň, připustila ale, že se jedná o vesmírnou raketu. Raketa nicméně může nést jadernou hlavici a ohrozit prakticky jakýkoli cíl na Zemi.

V americké společnosti i ve vojenských kruzích se má dokonce hovořit o takzvaném „Sputnik momentu“, kdy byla americká veřejnost zaskočena sovětským technologickým úspěchem. V roce 1957 Sovětský svaz vypustil do vesmíru umělou družici, jež mohla být teoreticky i nosičem jaderné zbraně. Vedlo to k rozhodnutí americké vlády mohutně investovat do vesmírného programu, jenž byl završen úspěšným přistáním Američanů na Měsíci v roce 1969.

Závody ve zbrojení

Současný čínský pokrok by mohl podobně jako v éře studené války rozpoutat závody ve zbrojení a posilování jaderných arzenálů, jaké tu nebylo k vidění od pádu Sovětského svazu. Raketa měla být součástí orbitálního bombardovacího systému, který v šedesátých letech minulého století začal vyvíjet Sovětský svaz a před kterým už v září varovalo americké letectvo. 

I když test nebyl úplně přesný, v případě jaderného konfliktu minutí cíle o pár desítek kilometrů při útoku na světovou metropoli nehraje roli. „Pokud máte obavy z jaderné války, nemělo by to nic změnit na tom, jak se cítíte,“ reagoval nicméně Bleddyn Bowen z Univerzity v Leicesteru, jenž také napsal knihu War in Space. Čína může teoreticky kdykoli bombardovat města na Západě.

Stephen Schwartz z Bulletinu amerických jaderných vědců, kteří bojují proti jadernému zbrojení, vysvětlil, že komunistický režim má už několik dekád schopnost zaútočit na americká města jadernými balistickými zbraněmi, pokud by chtěl. Peking od roku 1986 vyvíjí například mezikontinentální balistickou střelu Dong Feng 31. 

Podle Schwartze většina lidí nechápe, že čínský jaderný arzenál je zatím velmi malý ve srovnání s ruským nebo americkým a nemá jaderné hlavice v pohotovosti jako obě mocnosti studené války. Připustil ale snahu Číny dohnat USA a Rusko i v tomto ohledu.

Bush odstoupil od smlouvy ABM

Experti na vývoj jaderných zbraní upozorňují hlavně na americký krok před dvaceti lety. Po 11. září 2001, kdy došlo k teroristickému útoku na New York a Pentagon, tehdejší prezident George W. Bush jednostranně po třiceti letech odstoupil od smlouvy ABM. 

Dohoda omezovala systémy antibalistických raket maximálně na dva. Sice platila pro Američany a Sověty, ale tento krok mohl podpořit Číňany, aby začali vyvíjet ve větší míře vlastní balistické nukleární zbraně. Už během léta vyšlo ze satelitních snímků najevo, že Čína buduje nová raketová sila.

Jeffrey Lewis z Institutu mezinárodních studií Middlebury má starosti především z americké reakce. „Myslím, že to je jako týdny a měsíce po 11. září, kdy jsme se báli a byli jsme zranitelní,“ řekl. V té době se americká vláda i na doporučení nedávno zesnulého ministra zahraničí Colina Powella rozhodla k útoku na Irák. To bezpečnostní situaci ve světě podle Lewise spíše zhoršilo. Další chybou bylo právě odstoupení od smlouvy ABM. 

Čínské hypersonické střely by mohly obejít americký protiraketový deštník, který má za úkol sestřelovat jaderné rakety ještě před dopadnutím. Hypersonická raketa je ale současným systémem těžko odhalitelná. Schwartz tvrdí, že pokud by Spojené státy nevypověděly smlouvu ABM, nyní by si nemusel Washington dělat starosti s čínskými hypersonickými zbraněmi. Zaznívají i názory, že Amerika musí rychle budovat nový obranný protiraketový deštník.

Bowen, Lewis i Schwartz uvedli, že současný protiraketový systém je velmi neúčinný a spíše má sloužit k odstrašení protivníka. „Americké protiraketové systémy nikdy nebyly schopné zastavit velký jaderný útok,“ zdůraznil Bowen. Podle Lewise je úspěšnost okolo padesáti procent, a to ještě v ideálních scénářích. 

Přesto by americká veřejnost neměla panikařit z poslední zprávy o čínské raketě, protože fakticky se tím pro USA nic nemění. Cestou je hlavně jednání s Čínou i s Ruskem o snižování napětí a omezení jaderného arzenálu.