Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Čichám, čichám covid. Jak psi odhalují koronavirus

Kynolog Gustav Hotový se svými kolegy cvičí psy, kteří jen podle pachu rozpoznají onemocnění covid-19.

Čichám, čichám covid. Jak psi odhalují koronavirus
Otisk čenichu je pro každého psa unikátní, podobně jako otisky prstů u lidí. | Shutterstock.com

„Do prázdné kanceláře večer vběhne speciálně vycvičený pes a označí místa, kde seděl bezpříznakový kolega s počínajícím onemocněním covid-19.“ Tak by podle kynologa Gustava Hotového mohlo vypadat testování na koronavirus pomocí psů. Psi totiž mají podle odhadů až milionkrát citlivější čich než lidé a dokážou rozpoznat i stopové množství pachových látek, čehož se kromě tradičního hledání osob, drog či výbušnin začíná využívat například při diagnostice nádorových onemocnění, malárie, Parkinsonovy choroby a v posledním roce i onemocnění covid-19.

Gustav Hotový
Speciálním výcvikem psů se zabývá již od začátku 90. let, aktuálně v neziskové organizaci SAR CZ (Search and Rescue). V minulosti působil jako lektor služební kynologie na ministerstvu vnitra, řídil záchranářskou kynologii v rámci integrovaného záchranného systému v ČR a byl hlavním kynologem Hasičského záchranného sboru ČR. Je autorem několika metod výcviku speciálních psů, které se využívaly k detekci zejména u policie či v záchranářství.

Rychle a neinvazivně

„Psi by zcela jistě mohli provádět screening nakažených přímo, ale v praxi si to neumím moc představit – lidé by přímou identifikaci nemuseli dobře snášet. Především je tu ale možnost nakažení psů, kteří by při screeningu byli v přímém kontaktu s nemocným,“ vysvětluje kynolog, proč při výcviku zvolili neinvazivní způsob odběru vzorku. Testovaný si na oblast svého ramene a klíční kosti položí na pár minut sterilní bavlněnou látku, která nasaje pachy, a tu pak vloží do sterilní sklenice. Takto odebraným vzorkem člověk odevzdá pouze pach, který je neinfekční a v uzavřené sklenici je stabilní i po několik dní. „Ve světě trénují psy i k rozpoznávání vzorků krve či stěrů z nosohltanu, ale tyto materiály vydrží dlouho infekční a vzorky se musejí inaktivovat, což kromě více práce přináší i další pachy,“ popisuje kynolog. Další výhodou „českého přístupu“ je to, že i velká skupina lidí si vzhledem k jednoduchosti metody dokáže vzorek odebrat najednou a bez pomoci.

ilustrační foto
Profimedia.cz

Lepší než antigenní testy

S výcvikem Gustav Hotový spolu s kolegy začal loni v dubnu a aktuálně mají vycvičeno osm psů. „Přemýšlet jsem o tom začal již v únoru loňského roku, kdy se koronavirus začal šířit v zahraničí. Na začátku nikdo nevěděl, zda to psi rozliší, ale chtěl jsem to zkusit, protože ve světě se psi již dříve cvičili pro rozpoznávání jiných virů.“ Během tří týdnů měli první výsledky a podle jeho slov byli kolegové i on velmi překvapeni. „První i druhý pes rozpoznávali covid pozitivní vzorky téměř bezchybně,“ vzpomíná.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit