Podle databáze České lékařské komory v Česku ordinuje 1192 očních lékařů. Nejhorší je situace v okrese Semily, kde jsou pouze dva oftalmologové na 74 130 obyvatel. V okresech Rakovník, Prachatice, Plzeň-sever, Jeseník a Český Krumlov dohromady ordinuje jen deset oftalmologů. Počet lékařů však nemusí odpovídat reálným pracovním úvazkům, těch je často ještě méně.
Málo je však nejen ambulantních oftalmologů, ale rovněž těch zaměstnaných ve větších zdravotních centrech, například na klinikách. Podle Lukáše Pekárka, ředitele oční kliniky Neovize Praha, se spolu s vědeckým a technickým pokrokem výrazně mění možnosti lékařů, jak léčit pacienty. Tím, jak se rozšiřuje záběr řešených problémů a léčby, se však rovněž zvyšuje pracovní zátěž očních lékařů. Zatímco pacientů je více, oftalmologů ne.
„Každoročně se zvyšuje počet pacientů, kteří se rozhodli pro laserovou operaci očí, protože je nošení brýlí či kontaktních čoček omezuje. Moderní metody dokážou odstranit i astigmatismus, tedy takzvané cylindry. Vzrůstá také počet lidí podstupujících nitrooční operace, které je mohou v rámci jednoho zákroku zbavit jak šedého zákalu, tak brýlí a astigmatismu. To vše jsou dobré zprávy pro zdravotní stav populace Česka, ale zároveň špatné pro ty, kteří akutně hledají volný termín u očního lékaře,“ říká Lukáš Pekárek.
Zapojení nových absolventů z lékařských fakult problém nedostatku „očařů“ nevyřeší, protože zároveň do důchodu postupně odchází silná generace lékařů. Přitom už dávno neplatí, že na oční vyšetření míří převážně lidé, kteří potřebují brýle, případně zkontrolovat zrak zhoršující se v důsledku stárnutí.
„S neustále se zvyšující úrovní zdravotní péče se lidé dožívají vyššího věku, ovšem zvyšuje se i počet pacientů s civilizačním onemocněním, kteří potřebují pravidelné kontroly očí, například diabetiků,“ říká docent Martin Šín, přednosta Oční kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha. Vyšetření u očního lékaře potřebují chroničtí pacienti, u kterých existuje riziko vzniku přidružených komplikací právě v oblasti zdraví očí. V případě diabetiků jde o riziko diabetické retinopatie, která může zapříčinit problémy s viděním a v některých případech končit i slepotou.
Podle Šína však naštěstí s rozvojem metod léčby dochází i k rozvoji diagnostických metod. Zkušenému oftalmologovi tak může jeho čas ušetřit moderní přístrojové vybavení.
Jedním z příkladů technologie tohoto typu je umělá inteligence Aireen. Jde o software, který je schopen na základě snímků oční sítnice odhalit chronické nemoci, například diagnostikovat zelený zákal nebo diabetickou retinopatii. Oční sítnice je totiž jediné místo na lidském těle, kde je možné pouhým okem vidět cévy, a stačí tedy detailní fotografie oka s profesionálním vyhodnocením umělou inteligencí.
„Pro pacienty je vyšetření zcela bezbolestné, trvá jen několik sekund a není na něj třeba oko rozkapávat,“ říká David Navrátil, zakladatel společnosti Aireen stojící za umělou inteligencí. Vyšetření touto metodou zatím v Česku nabízí sedm klinik.