Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Maďarsko i Slovensko odmítá ropu z Chorvatska. Nabídku Záhřebu vnímá vláda v Budapešti i v Bratislavě jako nepřiměřený tlak Bruselu, aby se obě země vzdaly dodávek fosilní komodity z Ruska
Spor mezi Bruselem na jedné straně a Budapeští a Bratislavou na druhé se stupňuje. Jádrem rozepří jsou dodávky ruské ropy. Vedení EU požaduje, aby maďarská a slovenská ekonomika urychleně přešly na dodávky ropy z jiných zdrojů. Obě středoevropské vlády to ale odmítají a žádají, aby Brusel zatlačil na Kyjev a obnovil dodávky ropy od ruské společnosti Lukoil, na kterou ukrajinská vláda uvalila sankce.
Do celého sporu vstoupilo rázně Chorvatsko. Premiér Andrej Plenković oznámil, že není problém zvýšit objem dodávek ropy a ropných produktů do střední Evropy. Budapešť i Bratislava ale namítají, že dodávky ropy z Jadranu jsou nespolehlivé a nadále trvají na obnovení importu z Ruska. Nejhlasitější je zatím v tomto sporu Maďarsko.
Plenković naopak tvrdí, že ropu, kterou zpracovávají chorvatské rafinérie na pobřeží Jadranu, mohou ve větší míře dodávat na středoevropské trhy svými ropovody, které nejsou využity na plnou kapacitu. „Postižené středoevropské vnitrozemské země mají příležitost využít tuto alternativní zásobovací cestu ke snížení, nebo dokonce úplnému odstranění své závislosti na ruské ropě,“ napsal v dopise Evropské komisi, ze kterého citoval list Financial Times.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ale tvrdí, že balkánská země není důvěryhodným obchodním partnerem. „Chorvatsko prostě není spolehlivou tranzitní zemí. Od vypuknutí války (na Ukrajině) zvýšili tranzitní poplatky na pětinásobek tržního průměru. Navíc znemožnili společnosti MOL, aby si zajistila dlouhodobé přepravní kapacity,“ napsal na svém facebookovém profilu.
Chorvatská strana ale slibuje, že může prostřednictvím ropovodu Adria, který začíná v ropném terminálu Omišalj na ostrově Krk a pokračuje do Maďarska, kde se napojuje na ropovod Družba, ročně přepravit 14,3 milionů tun ropy. Aktuálně Chorvatsko spotřebuje dva miliony tun a Srbsko 3,3 miliony tun.
Szijjártó obvinil chorvatskou stranu, že ve spolupráci s Evropskou komisí zvyšuje tlak na Budapešť, aby se vzdalo ruského fosilního zdroje. Navíc nevěří ani tomu, že Chorvatsko dokáže zvýšit objem dodávek do střední Evropy.-
„Neinvestovali do potřebného navýšení kapacity a údaje o maximální kapacitě, které poskytují, nebyly nikdy ověřeny,“ pochybuje maďarský šéf diplomacie. Pozastavení dodávek ropy z východu by podle něj učinilo obě podunajské země zranitelnějšími vůči nespolehlivé tranzitní zemi. Evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis nicméně už vyzval Budapešť a Bratislavu k většímu využívání ropovodu Adria.
