Popelníky před hospodami a kancelářskými budovami poslední dobou zaplňují nejen obvyklé cigaretové vajgly, ale stále vyšší měrou i použité náplně zahřívaného tabáku Heets či Neo. Takzvanými produkty redukujícími riziko si chtějí tabákové koncerny zajistit existenci i v době upadající popularity kouření a zpřísňující se regulace. Zahřívaný tabák dnes už tvoří přes deset procent tabákového trhu a podle údajů ministerstva financí vzrostlo množství odebraných nálepek (kolků) na zahřívané tabákové produkty meziročně o třicet procent.

„Část nárůstu odběrů tvoří jak noví kuřáci, tak lidé, kteří přecházejí k zahřívanému tabáku z klasických cigaret,“ uvádí Šimon Blecha z oddělení komunikace ministerstva. Pozitivní zpráva ze zdravotního hlediska je však špatnou zprávou pro státní kasu. A také další trendy nasvědčují tomu, že dříve spolehlivá mašina na peníze v podobě spotřební daně z tabáku se zadrhla a je otázkou, zda se ještě rozjede.

Názorně to ukazují data o plnění státního rozpočtu za loňský rok zveřejněná počátkem ledna ministerstvem financí. Stát na spotřební dani z tabákových výrobků vybral celkem 55,2 miliardy korun, což je o 3,3 miliardy méně než loni. Jenže tabákový odvod se loni stejně jako letos zvyšoval, a stát tak očekával, že ve skutečnosti vybere 67 miliard. Celkové minus je tedy více než desetimiliardové. Jak upozorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, inkaso se vrátilo na úroveň roku 2017, tedy před zvýšením spotřební daně z tabáku v letech 2018, 2020 a 2021. Výrazné zdražení kuřiva tedy státní kase nic nepřineslo.

Pokles příjmu z tabáku má několik příčin. Podle ministerstva ho ovlivnily vysoké platby na konci či začátku roku. Hlavní důvod však resort vidí ve výrazném poklesu přeshraničních nákupů vlivem covidových omezení. Cesty Rakušanů a Němců za levným tabákem do Česka tvořily v minulosti až třicet procent prodejů. „V době, kdy byly hranice úplně uzavřeny, to šlo prakticky na nulu. Různé formy omezení a obavy při cestování přetrvávají a přeshraniční trh oproti předcovidové době zaznamenává pořád kolem třiceti procent poklesu,“ říká k dnešní situaci Štěpán Michlíček, šéf tuzemského zastoupení British American Tobacco se značkami jako Lucky Strike, Rothmans nebo zařízením na zahřívaný tabák Glo a náplněmi Neo. Poznamenává navíc, že spíše než pro globální koncern, který tuzemský pokles vykompenzuje zvýšenými prodeji na rakouském či německém trhu, je to problém pro státní rozpočet.

Němci začali balit

Stát poměrně optimisticky očekává, že přeshraniční nákupy se letos opět rozjedou a díky dalšímu zvýšení spotřební daně vybere za letošek na tabáku dokonce 68,7 miliardy. Podle Křečka lze však o oživení zájmu německy mluvících kuřáků o české cigarety vážně pochybovat. Kvůli neustále navyšované ceně přestaly být nákupy v Česku pro zahraniční spotřebitele atraktivní. „Vinou prudkého zvýšení spotřební daně prakticky vymizel rozdíl v ceně vůči Rakousku a výrazně se snížil rozdíl vůči Německu,“ říká Křeček a nabízí hned i srovnání.

Jan Brož

Velikosti balení v zahraničí se často liší od dvaceti kusů obvyklých v Česku, podle propočtů ekonoma zaplatí německý kuřák za dvacet cigaret 146,16 koruny. To odpovídá krabičce, která v Česku stojí 134 korun. Rakouský milovník tabáku však za stejný počet kusů zaplatí dle aktuálního kurzu už jen 131,17 koruny. „Proto přeshraniční nákupy výrazně poklesly – chybí finanční motivace. V roce 2021 byla přeshraniční cestovní omezení výrazně menší, přesto tyto nákupy proti roku 2020 poklesly,“ dodává Křeček. Naopak pro tuzemské konzumenty se zvyšuje atraktivita nákupů na Slovensku, a především v Polsku, kde dají za kuřivo až o polovinu méně.

Zajímavostí je dopad na německou a rakouskou státní kasu. Tamní ministerstva financí čísla za loňský rok sice ještě nezveřejnila, v roce 2020 však vybralo Rakousko na dani z tabáku téměř dvě miliardy eur, o 92 milionů více než rok předtím. Šlo o nejvyšší meziroční nárůst inkasa za posledních deset let. Také v Německu předloni vzrostl výběr daně z tabáku o 2,3 procenta na 14,8 miliardy eur. Pozoruhodné je, že spotřeba samotných cigaret šla dolů, výrazně však vzrostla obliba řezaného tabáku. Spolkový statistický úřad to dává do souvislosti právě s uzavřenými hranicemi. Konzumenti navyklí nakupovat levné kuřivo v zahraničí přesedlali na domácí balené cigarety coby cenově srovnatelnou alternativu.

Zahřívaný levnější než hořící

Letos po vyčerpání loňských zásob cigarety kvůli vyšší dani opět podraží. Podle Michlíčka z BAT zhruba o pět korun na krabičku. U hlavní značky skupiny Roth­mans Kingsize to znamená zvýšení ceny ze 116 na 121 korun. Spotřební daň se zvedá i u zahřívaného tabáku, ale zdaleka ne tak výrazně. „Nárůst je malý, takže ho nebude nutné přenést na koncového spotřebitele,“ říká Michlíček.

Stále populárnější náplně zahřívaného tabáku jsou přitom už dnes citelně levnější než klasické cigarety, krabička značky Neo od BAT stojí 85 korun. Podle Michlíčka je motivace kuřáků pro přechod z cigaret k zahřívanému tabáku především zdravotní. S neustále se zdražujícími cigaretami však začíná hrát roli i cena. „V průběhu covidu jsme viděli akceleraci, kdy dospělí kuřáci začali být ohleduplnější nejen vůči sobě, ale i vůči okolí. To je asi primární pohnutka. Nicméně i ekonomická pohnutka existuje a je platná. Dospělý kuřák vydá za cigarety týdně asi 500 korun, například při přechodu na zařízení Glo a zahřívaný tabák Neo při stejné kusové spotřebě je schopen výdaj snížit o sto korun,“ říká šéf BAT.

Konkurenční Heets pro zařízení IQOS od lídra trhu Philip Morris (PMI) jsou se 110 korunami o něco dražší. Podle ředitele pro vnější vztahy společnosti Philip Morris v Česku Petra Šebka je ovšem primární motivace kuřáků pro přechod hlavně zdravotní a také hygie­nická. Oceňují absenci cigaretového kouře, zápachu a dalších škodlivin spojených s klasickými cigaretami. I pré­miová značka se však cenově pohybuje na úrovni obvyklých cigaret. Cena náplní není navíc pevně stanovená a výrobci mohou spotřebitelům nabídnout nejrůznější slevové akce, čehož celkem hojně využívají.

Archiv

Tabákové koncerny se shodují, že zahřívaný tabák dnes už tvoří přes deset procent trhu bez zohlednění daní. Trhu dominuje právě IQOS, který odstartoval prodej v roce 2017, tedy o rok dříve než konkurenční Glo. To má dnes v segmentu zahřívaného tabáku zhruba desetiprocentní podíl. Třetí z tabákových firem, Imperial Brands, přišla se svým „nekouřícím“ produktem Pulze a náplněmi iD teprve loni na podzim, a její podíl tak není výrazný.

Podle pololetní zprávy PMI za loňský rok využívá jen IQOS zhruba 490 tisíc konzumentů, o 75 tisíc více než předloni. S přičtením podílu BAT tak počet uživatelů zahřívaného tabáku už přesahuje půl milionu. Kuřáků jsou přitom zhruba dva miliony, byť tyto statistiky nejsou obvykle příliš přesné a nerozlišují spolehlivě mezi kouřením a užíváním alternativ.

Zahřívaný tabák je spotřební daní v Česku zatížen od roku 2019. Od té doby se odvod několikrát zvedl a v následujících letech dál poroste. Stále je však výrazně nižší než u cigaret. Obecně lze říct, že zatímco u cigaret tvoří daň osmdesát procent ceny (vedle spotřební ještě DPH), u zahřívaného tabáku je to pětina až čtvrtina. A obliba nikotinu bez kouře na úkor cigaret dál poroste, na tom se zástupci branže shodují. „Budoucnost vidíme v tomto segmentu. Postupně k IQOS přechází čím dál více i poměrně konzervativních kuřáků,“ říká Šebek z PMI. Globální lídr si dal veřejně za cíl s prodejem cigaret úplně přestat. V loňském roce výrobce značky cigaret Marlboro dokonce získal podíl v několika farmaceutických firmách. Své know-how získané při vývoji vapovacích technologií chce využít i v oblasti zdraví.

Do toho se objevují i další alternativy kouření. Vedle známých elektronických cigaret s tekutými náplněmi, které mohou, ale nemusejí obsahovat nikotin, jsou to v poslední době třeba nikotinové sáčky. Tyto produkty nejsou spotřební daní zatíženy vůbec. A tabákové firmy naznačují, že tím jejich inovativní elán nekončí a další možnosti ještě přijdou.

Hlavní úkol předsednictví

Objevují se proto návrhy, aby se spotřební daň rozšířila (případně zvýšila) i na alternativy. Naposledy před rokem prosazovali senátoři postupné zvyšování sazby u zahřívaného tabáku tak, aby se do roku 2023 dostala na 43 procent daně klasických cigaret. To mělo státu přinést dvě až tři miliardy korun ročně navíc. Návrh neprošel, a tak se spotřební daň zvýšila nakonec jen mírně.

Jde totiž o citlivé téma. Obecně se má za to, že zdravotní riziko inhalace výparů nehořícího tabáku je nižší než vdechování kouře hořící cigarety, na což s oblibou upozorňují právě tabákové firmy. Stát by proto měl motivovat kuřáky i finančně k omezování dopadů jejich závislosti – tak alespoň argumentovali odpůrci skokového zvýšení daně pro Heets, Glo a iD navrhovaného Senátem.

Letošní rok by pak měl přinést změnu deset let staré evropské směrnice o zdanění tabákových výrobků. Ta by měla vedle zvýšení minimálních sazeb pro klasický tabák poprvé sjednotit také zdanění alternativ a zavést celoevropskou definici nových produktů. „Evropská směrnice spotřební daň na elektronické cigarety nejspíš zavede. Jednou z možností je i to, že sazba bude nulová. Každý stát si pak rozhodne, jak bude vysoká,“ říká k tomu Antonín Berdych z Komory elektronického vapování, která zastupuje firmy ze sektoru e-cigaret. Pro Česko by podle něj nemělo zavedení spotřební daně na liquidy velký smysl. Vybrané prostředky by o mnoho nepřevýšily samotné náklady na administraci daně.

V branži panují obavy, že Evropská komise bude mít snahu výrazně zatížit daní i zahřívaný tabák. V členských státech oproti tomu převažuje spíš názor, aby sazby na méně rizikové produkty byly ve srovnání s cigaretami citelně nižší. Změna směrnice přitom připadá na období českého předsednictví Radě Evropské unie ve druhé polovině roku. Dojednat kompromis a doladit podrobnosti tak bude jedním z hlavních nelehkých úkolů Česka.