Evropská komise loni koncem října rozhodla, že neuzná některé výdaje členských států vynaložené v rámci zemědělských dotačních programů. Za Česko jde celkem o 453 tisíc eur, tedy zhruba 11,5 milionu korun.
Velká většina – 402 tisíc eur – připadá na populární program Ovoce do škol, který běží téměř deset let. To je zhruba deset procent z částky, kterou EU zdravé stravování českých školáků každoročně podporuje. U zbytku se jedná o sankci za prostředky z Programu rozvoje venkova (PRV) vynaložené na zlepšení životních podmínek zvířat.
V obou případech nebyli evropští úředníci spokojeni s tím, jak stát nad unijními prostředky dohlížel, zda byly vynaloženy účelně. Jak upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, u školního programu Česko nedostatečně ověřovalo ceny žadatelů o dotaci, tedy firem, které produkty do školních zařízení dodávají. U PRV šlo zjednodušeně o to, že české postupy dávaly podle názoru Unie zemědělcům se značným předstihem vědět o chystané kontrole, a ti tak měli dostatek času se na inspekci připravit a odstranit nedostatky.
Vláda se vůči názoru Evropské komise (EK) ohradila a chystá žalobu na zneplatnění rozhodnutí. Ta se však bude týkat pouze části peněz z PRV, konkrétně 35 tisíc eur. U zbytku, včetně více než 402 tisíc euro za nedostatečnou kontrolu cen za školní ovoce, stát vůči závěrům EK nic nenamítá. Podle Bílého původně hrozilo, že Česko přijde o výrazně více peněz. Poté, co se státu podařilo při vyjednávání srážku snížit, se už nechce ve věci dál rýpat.
Pro školy dráž než v řetězci
Nařízení vlády z roku 2017 upravující podmínky celého programu přitom obsahuje i maximální možné ceny, které je možné za jednotlivé druhy ovoce a zeleniny dodavatelům vyplatit. Ty se však často pohybují vysoko nad tržní realitou.
Například maximální výše podpory za sto gramů hroznů dodaných škole s méně než 150 žáky je stanovená na 10,50 koruny. U větších škol, u kterých je potřeba zohlednit velké odběry, a tedy i možnost dosáhnout množstevní slevy, je to 9,40 koruny.
Podle dat Českého statistického úřadu stálo stejné množství vína v prosinci průměrně 10,17 koruny. Šlo ovšem o předvánoční čas, kdy ceny potravin a ovoce zvlášť obvykle vystřelí nahoru. Ještě v listopadu platili spotřebitelé v řetězcích za sto gramů hroznů jen 6,89 koruny, tedy hluboko pod cenami uváděnými v nařízení vlády.
Podobně je tomu u rajčat. Za sto gramů mohou podle státu dodavatelé dostat maximálně 8,50, respektive 7,40 koruny u větších škol. Na konci loňského roku stála přitom rajčata na pultech průměrně 5,57 koruny. V červenci však za ně zákazníci v průměru zaplatili pouhých 3,88 Kč/100 g. Jako další příklad lze uvést mrkev, podle vlády za maximálně 8,90 Kč/100 g, podle regálových cen za 4,84 v prosinci, v průběhu roku ale i 3,36 Kč/100 g.
Podle Bílého si Česko výtky EK vzalo k srdci. „Na základě výsledku auditu byly upraveny kontrolní postupy ze strany platební agentury,“ uvedl mluvčí.
Na program každoročně padne několik stovek milionů korun, přičemž unijní peníze tvoří jen asi třetinu. Z Bruselu má Česko každý rok jistých zhruba 80 milionů korun, a to až do roku 2023. Obvykle se však podaří získat ještě několik milionů navíc. Ve školním roce 2018/19 tak na ovoce a zeleninu pro české děti šlo z EU podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) celkem 104 milionů korun. Český stát k tomu přidal z vlastních zdrojů dalších 220 milionů korun.
Kritika za plast i Agrofert
Není to poprvé, co se program Ovoce do škol, respektive sesterský projekt Mléko do škol, stal terčem kritiky. Se sílícím ekologickým uvědoměním řady rodičů vzbudilo loni značnou nevoli například velké množství plastů, do kterého jsou výpěstky dodávané školákům zbytečně zabaleny. Zemědělci zase v minulosti upozorňovali na to, že program by neměl být zaměřen jen na zdravější stravování dětí, ale i na podporu českých výrobců, a měl by tedy upřednostňovat domácí pěstitele.
U Mléka do škol se zase probíral střet zájmů premiéra Babiše. Mlékárna Hlinsko patřící pod holding Agrofert, který premiér zaparkoval do svěřenských fondů, patří totiž mezi významné dodavatele mléčných výrobků školám. Vláda přitom rozhoduje o tom, kolik peněz je možné na jednoho žáka utratit, a tedy i o tom, kolik mohou dodavatelé vydělat.
To však u ovoce a zeleniny neplatí, firmy z portfolia Agrofertu se na dodávkách nepodílejí. Podle databáze SZIF je v čerpání nejúspěšnější hlinecká společnost Bovys, jejímž jediným akcionářem je Karel Boháč z Havlíčkova Brodu. Ta předloni z programu utržila celkem 135 milionů korun. Firma Ovocentrum V+V z Valašského Meziříčí, druhý největší dodavatel, získala 40 milionů. Mezi úspěšné žadatele v řádu desítek milionů se řadí také například opavská firma Come vending, olomoucká MK Fruit, Laktea z Jesenice či Gira fruit ze Svatého Mikuláše na Kutnohorsku. Většina firem zapojených do programu se na dodávky školám přímo specializuje a participuje i na Mléku do škol.
