Česko je závislé na dovozu toaleťáku. Nová továrna už roste
Kolem 80 procent papírové hygieny se do Česka dováží. Závislost na importech má snížit nová papírna za 355 milionů korun.
ilustrační foto | Profimedia.cz
Při tom pohledu se jeden smál, druhému spíš běhal mráz po zádech. V Austrálii, v Americe i na dalších místech světa se panikařící lidé v obchodech rvali o toaletní papír. V Česku jsme sice nevykoupili regály úplně, místně však se i u nás zásoby výrazně ztenčily. A kdo zažil komunismus, jistě si vzpomněl na tehdejší zoufalý nedostatek základních hygienických pomůcek. A klidně by se to mohlo opakovat, protože v tomto ohledu rozhodně nejsme soběstační; naprostou většinu výroby zdravotnických pomůcek jsme už dávno přesunuli do zahraničí. Při opravdu váženém narušení dodavatelských řetězců, jako nyní při pandemii, by se klidně mohlo stát, že by krátkodobě stoupl prodej denního tisku. A o čtenost by vskutku nešlo.
„Téměř veškerá toaletní hygiena se do Česka dováží,“ říká Alexandr Křížek ze společnosti RollPap. Ten, jak sám říká, se s trhem kolem toaletního papíru teprve seznamuje. Spolu s Bohuslavem Sekyrou a Zdeňkem Henešem se stal teprve loni spoluvlastníkem výrobce papírových hygienických prostředků s továrnami v Kladně a Doksech u Kladna.
RollPap podle prospektu společnosti u příležitosti vydání firemních dluhopisů ovládá 14 procent tuzemského trhu papírové hygieny, o který se dělí s dalšími osmi regionálními zpracovateli.
Chybí mateřská role
RollPap ovšem patří jen mezi takzvané konvertory, kteří nakoupený papír pouze přepracovávají do finálního výrobku. Až na jednu výjimku sami nevyrábějí původní surovinu, takzvanou mateřskou roli. „Takhle funguje v Česku většina výrobců. Je to jako byste pekl chleba, ale veškerou mouku dovážel,“ nastiňuje Křížek.
V Česku tak funguje jediný „mlýn“, tedy papírna vyrábějící toaletní papír od A do Z. Jde o společnost Cerepa z Červené Řečice na Pelhřimovsku. Firma prošla před dvanácti lety insolvencí a před šesti lety změnila majitele. Jediným akcionářem je dnes Petr Skácel.
Podle statistik Asociace českého papírenského průmyslu (AČPP) pravidelně publikovaných v časopise Papír a celulóza se přitom loni v Česku spotřebovalo 34,2 tisíce tun takzvaného tissue papíru. V Červené Řečici se ho vyrobilo 7,9 tisíce tun, 1,2 tisíce se vyvezlo za hranice, import dosáhl 27,5 tisíce tun. Podle Miloše Lešikara z AČPP pokrývá tedy Cerepa jako jediný tuzemský výrobce zhruba 20 procent spotřeby.
Češi mají balení, Slováci hygienu
Jak upozorňuje Lešikar, na rozdíl od hygienického papíru je Česko významným producentem i exportérem balicích materiálů. Příčina podle něj leží v období bývalého režimu, který naplánoval rozmístění výrobních kapacit pro celé území tehdejšího Československa. Zatímco v západní části tehdejšího soustátí se soustředila výroba balicího papíru, produkci hygienických potřeb zajišťovaly závody v Žilině a Harmanci. „Po vzniku dvou samostatných států jsme v oboru tiskových papírů i tissue papírů výrazným dovozcem, neboť u nás se vyrábí prakticky jenom obalové a balicí papíry,“ shrnuje Miloš Lešikar.
Koncentrace výroby na jednom místě přitom vedla ke značným problémům už v éře společného státu. Když v roce 1988 papírna v Harmanci vyhořela, došel toaletní papír v celém Československu. Nedostatek základního hygienického produktu se stal symbolem nefunkčnosti socialistického plánovaného hospodářství.
I když situace, že by toaletní papír nebyl vůbec k sehnání, v Česku za pandemie nenastala, minimálně místně k ní nebylo daleko. Lidé vzali v panice obchody útokem a toaletní papír byl vedle dezinfekcí a trvanlivých potravin jedním z produktů, po kterém sáhli jako první. „Extrémně se vyprodávaly i regály s toaletním papírem. Jeho obrat se zvýšil o 65 procent a z hlediska výše tržeb patřil mezi nejprodávanější zboží v období těchto tří týdnů,“ uvedla Mária Hukelová ze společnosti Nielsen. Ta mapovala tržby hypermarketů, supermarketů a drogerií mezi devátým a jedenáctým týdnem letošního roku, kdy nákupní šílenství vrcholilo.
Češi v tom nebyli sami, kromě již zmiňovaného zámoří začali syslit toaleťák třeba i všude v Evropě. Následkem toho museli například vlastníci kanalizace v Německu lidi varovat, aby nepoužívali místo toaletního papíru nejrůznější textilie, protože se začaly ucpávat trubky.
Kromě radostí spojených s větším odbytem a tržbami přibyly výrobcům toaletního papíru i starosti. „Registrujeme zvýšení poptávky na jedné straně, na druhé straně máme problémy se zajištěním základní suroviny,“ uvádí Křížek.
Nejen RollPap se specializuje na výrobu z recyklovaného papíru. Omezení spojené s epidemií koronaviru vedly v Evropě lokálně k přerušeních svozu recyklovaného odpadu. Německý týdeník Die Welt informoval o obavách německých výrobců z nedostatku materiálu. „Výpadek komunálního sběru starého papíru by okamžitě vedl k mezerám v zásobování výrobců obalových, hygienických a novinových papírů,“ řekl listu Henri Vermeulen, šéf výboru pro starý papír Svazu německých papíren.
Nová papírna v Opatovicích
Česká závislost na dovozu toaletního papíru z ciziny by se mohla v brzké době výrazně snížit. RollPap buduje od loňska v Opatovicích nad Labem za 355 milionů korun úplně novou papírnu pro výrobu mateřských rolí. Závod energeticky napojený na přilehlou elektrárnu Opatovice bude podle údajů firmy první papírnou v Česku vybudovanou po roce 1989.
Podle Křížka bude mít nová papírna kapacitu 65 tun denně, tedy téměř 24 tisíc tun ročně. S přihlédnutím k roční spotřebě ve výši 34 tisíc tun to znamená, že toaletního papíru „made in Czech Republic“ výrazně přibude.
