Začátek roku je pro Rastislava Veliče, současného šéfa kolabující skupiny Arca Investments s celkovými dluhy 25 miliard korun, ve znamení naděje. A ta, jak víme, umírá zpravidla poslední. 

Velič a jeho tým renomovaných právníků z advokátní kanceláře Badokh před Vánocemi vytasili vlastní plán na záchranu skupiny. U soudu na 300 stranách popsali strukturu problémů, dluhů i pohledávek a naznačili cestu, která by Arcu měla zachránit. Tou cestou je reorganizace podle českých zákonů, která by podle nich měla zajistit věřitelům více než padesátiprocentní návratnost pohledávek.

Na detaily reorganizačního plánu si sice ještě musíme počkat, mnohem důležitější je však fakt, že se Veličovi ‒a hlavně jeho advokátu Petrovi Kuhnovi ‒ podařilo na svou stranu naklonit většinu z klíčových hráčů v případu i potenciálních nepřátel. Byť jde o alianci křehkou, kde každý sleduje zejména vlastní zájem. 

Přesilovka

I tak ve válce, kde soupeřící póly představují někdejší přátelé a společníci Rastislav Velič a Pavol Krúpa, dnes tahá za delší konec právě Velič. 

Na jeho plán nakonec kývla strategicky důležitá J&T Banka, největší a jediný zajištěný věřitel skupiny Arca Investments s pohledávkou ve výši 451 milionů korun. Vztahy Veliče s J&T přitom ještě před několika týdny měly k byznysovému přátelství daleko. Lidsky nacházel v J&T větší pochopení právě Krúpa, který banku naopak štval proti Veličovi. Krúpa je od konce 90. let dlouholetý přítel Patrika Tkáče. Nakonec mu to ale nebylo nic platné. Štěpán Ašer a Igor Kováč, hlavní šéfové J&T Banky, si nakonec prosadili méně osobní a více pragmatický přístup, který je nakonec svedl k jednomu stolu právě s Kuhnem a Veličem.

V případě J&T nejde o hluboké lidské sympatie, ale spíše o ochranu svých dřívějších investic a také otevření cesty k zajímavým aktivům skupiny Arca. Úvěr má Tkáč a spol. zajištěný akciemi realitního fondu Nova Real Estate. Banka se navíc zavázala dofinancovat projekty v rozvojové fázi v oblasti nemovitostí a energetiky.

Vedle toho Velič stále vyjednává s britským fondem Blantyre Capital, který už před časem představil jako strategického partnera pro reorganizaci skupiny. Arca v podání u soudu popisuje reorganizaci tak, že vznikne společnost MidCo, do které se vloží rozvojová část majetku a část nerozvojového majetku, kterou nebylo účelné prodat v průběhu reorganizace. Tento majetek by se měl během pěti let významně zhodnotit, z čehož by měli profitovat i věřitelé skupiny. V MidCo by měli držet podíl Britové, tedy pokud roli strategického investora přijmou, a také věřitelé skupiny Arca.

Návrh na reorganizaci však zároveň odhaluje obrovské množství obchodních vztahů napříč skupinou i mimo ni. Seznam závazků a pohledávek (přičemž většina z nich se odehrává v různě propojených společnostech) je výmluvný a zajisté otevírá cestu k nekonečným soudním sporům. 

I proto Kuhn s Veličem bedlivě sledují případné konkurenční proudy v případu a snaží se je dostat na svou stranu. To se jim dost možná podařilo také v případě brněnského fondu IFIS, který přitom jako první v Česku zahájil na skupinu Arca otevřený útok.

Krúpa proti všem

Jediným dnes skutečným oponentem jejich snažení zůstává Pavol Krúpa, u kterého obchodní spory s Veličem zmutovaly do extrémně osobní a vyhrocené vřavy, kde se hraje všemi dostupnými zbraněmi – od soudních útoků, trestních oznámení až po praktiky průmyslové špionáže, pomluv a očerňování u úřadů i ve slovenském bulváru.

Teď jde zejména o to, kde se nakonec insolvence skupiny Arca Investments bude odehrávat. Není totiž zdaleka jasné, zda je Arca víc slovenská, nebo česká. Odpověď pak určí, zda se proces odehraje u soudů na Slovensku, nebo u nás. A to pro zúčastněné není zdaleka formalita.

Kuhn s Veličem spoléhají na to, že to bude v Česku. Zdejší prostředí zkušený insolvenční stratég, sám autor několika tuzemských právních norem, Petr Kuhn dobře zná. Pravidla pro reorganizaci jsou v Česku přece jen o něco mírnější (na Slovensku je reorganizace podmíněná 50procentní výtěžností pro věřitele). Navíc Kuhn navrhuje do role insolvenčního správce dalšího insolvenčního matadora Leea Loudu.

Slovenská cesta by pro Veličovy spojence byla přece jen méně uchopitelná. Po ní ale naopak volá Krúpa a třeba i další spolumajitel skupiny Arca Investments Peter Krištofovič. 

České soudy zatím Veličovi příliš klidu nedodaly. Se snahou rozjet insolvenci skupiny Arca v Česku narazil už zmiňovaný fond IFIS. Městský soud v Praze rozhodl, že řešit úpadek skupiny nenáleží českým soudům, ale právě slovenským. Jeho rozhodnutí později potvrdil i pražský vrchní soud, což Krúpa vítá.

„Vrchní soud v Praze svým usnesením potvrdil má tvrzení, že centrum hlavních zájmů společnosti se nachází na Slovensku, nikoliv v České republice. Je nezbytné, aby bylo zabráněno účelovým snahám vedení společnosti Arca Investments o obcházení zákona, zneužití české legislativy a aby došlo k zamezení nečestného taktizování při výběru soudu,“ přisazuje si Krúpa. 

„Popírat to znamená pouze další snahu vedení firmy vyhnout se dohledu slovenských orgánů, policie, speciální prokuratury, včetně NAKA, která učinila ve slovenském sídle společnosti před více než dvěma týdny razii,“ dodává.

Praha, nebo Bratislava

Kuhn ale věří, že českou cestu zdůvodnil soudu lépe než IFIS, a snaží se proto rozjet v Česku nové řízení, které by příslušnost českých soudů opět vyhodnotilo. 

Pravdou je, že Arca Investments je sice slovenskou společností se sídlem v Bratislavě, která zákonnou ochranu před věřiteli využívala na Slovensku, zároveň drtivá většina věřitelů pochází z Česka, největší zajištěný věřitel a hlavní financující peněžní ústav J&T Banka je také českou společností a v Česku se odehrává také velká část jejích byznysových aktivit. Podle Kuhna navíc řízení skupiny reálně probíhá z pražských kanceláří, nikoliv z Bratislavy. Zda mu soud vyhoví, se teprve ukáže. Každopádně půjde o klíčové rozhodnutí, které naznačí šance obou znepřátelených táborů. Pokud Arca skončí v rukou slovenských soudců, šance Pavola Krúpy vzrostou, navzdory současné přesile jeho nepřátel.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.