S mírným zpožděním za západním zeměmi EU začíná i Česko naskakovat na vodíkovou vlnu. Pohony na bázi vodíku mají podle mnohých mnohem větší šanci prorazit než klasická elektromobilita, a o plyn se tak intenzivně zajímá třeba ČEZ, Unipetrol nebo Hyundai. 

Důkazem zájmu o technologie jsou však i aktivity menších firem, jako je aktuálně společnost Devinn zabývající se vývojem pro automobilový průmysl. Firma z Jablonce nad Nisou vyvinula mobilní zdroj elektřiny na bázi palivového článku poháněného vodíkem. Zařízení s názvem H2BASE o velikosti jedné palety může nahradit dieselové agregáty a je tak vhodné třeba pro pořadatele hudebních festivalů či sportovních akcí. Může být však také využito jako dočasná nabíječka pro elektromobily v místech, kde je výstavba stacionární nabíječky teprve v plánu. 

„Další možné aplikace našeho vodíkového systému jsou řešení pro bezemisní zóny, stavebnictví nebo jako záložní zdroj pro datová centra. Velkou výhodou vodíku je pak ekologický a tichý provoz, takže neruší své okolí nepříjemným dýmem a hlukem. Náš systém také nemá žádné nebezpečné odpadní produkty. Výstupem je čistá voda,“ říká šéf vývoje Devinn Karel Souček.

foto Devinn

Zdroj má zásobník o kapacitě 14 kilogramů vodíku, což podle Součka stačí k vyrobení elektřiny, která by průměrné domácnosti při obvyklé spotřebě vystačila na 50 dní. Jednotlivé moduly lze k sobě připojit pro případy, kde je spotřeba vyšší. Cena H2BASE by se měla pohybovat v jednotkách milionů korun. 

Za Devinn stojí Luboš Hajský, někdejší společník výrobce plastových dílů pro automobilový průmysl Lukov Plast. Ten před sedmi lety svůj podíl prodal a o rok později založil vývojovou firmu, mezi jejíž zákazníky dnes patří třeba Škoda Auto. 

První plničky už vznikají

S vodíkem se počítá jako především jako jednou z možných budoucích cest čisté mobility a alternativou vůči klasickým elektromobilům. Vodíkové vozy jako Toyota Mirai nebo Hyundai Nexo se však v Česku zatím neprodávají. 

Jejich rozšíření brzdí hlavně neexistence sítě vodíkových dobíjecích stanic, jaké už fungují v Německu i Rakousku. Ministerstvo průmyslu přesto odhaduje, že by do konce desetiletí mohlo po Česku jezdit 60 až 90 tisíc automobilů na vodíkový pohon a spuštění prvních plniček by mělo být jen otázkou času.

Resort dopravy totiž už loni vypsal v rámci Operačního programu doprava dotaci na výstavbu plniček ve výši 102 milionů korun. Na to se pomalu rozjely první projekty, které se dnes dostávají do pokročilé fáze.

Unipetrol oznámil záměr zprovoznit plničku u své sítě čerpacích stanic Benzina už před dvěma lety, podle mluvčího firmy Pavla Kaidla by první tři měly být otevřeny v příštím roce. „V příštím roce po náročném procesu příprav a administrativy plánujeme otevření prvních dvou stanic v Praze na Barrandově a Litvínově a následně otevření třetí stanice v Brně,“ uvedl Kaidl. Společnost zároveň podle něj připravuje zahájení veřejné zakázky na dodavatele dalších dvou stanic v Plzni a Praze a na dalších lokalitách má projekty rozpracované. 

Je možné, že petrochemický gigant nakonec předběhne gigant energetický. Spuštění vlastní plničky aktuálně dokončuje dceřiná společnost ČEZ ÚJV Řež. Oficiální zprovoznění však komplikuje pandemii koronaviru a termín spuštění je tak zatím nejasný.