V Česku se bydlí celkem dobře, ale za jakou cenu? Touto otázkou lze shrnout data Eurostatu o tom, jak se bydlí v jednotlivých zemích Evropské unie. Z nich vyplývá, že mezi lety 2015 a 2020 podražovaly nemovitosti v Česku druhým nejrychlejším tempem v celé Unii. 

Zatímco v průměru se ceny domů během pětiletky zvedly o 26,9 procenta, v Česku to bylo o 53,9 procenta. Více za domy než před pěti lety platí v celé Evropě už jen Maďaři, kde se rozdíl vyšplhal na 78,6 procenta. 

Příznivější situace byla u nájmů, které se ve stejném období zvýšily v Evropě o 6,6 procenta a v Česku o 13,8 procenta. V mnoha zemích byl ovšem růst nájmů intenzivnější, nejvíce pak v Irsku, kde se činže zvedly o více než třicet procent. To je však jen malá útěcha, protože 78,9 procenta Čechů žije ve vlastním, což je vysoko nad evropským průměrem. 

Pokud však jde o ceny celkově, je Česko z celoevropského hlediska stále relativně levnou zemí a ceny jsou až sedmnácté nejvyšší ze všech států sedmadvacítky. Česko je tak v žebříčku na stejné pozici jako v roce 2010, ačkoli se země od toho roku přiblížila k evropskému průměru. 

Útěchou obyvatelům českých domů a bytů může být i to, že jejich domovy mají poměrně vysoký standard. Eurostat jej hodnotí podle toho, zda obydlí disponuje sociálním zařízením, dá se vytopit nebo zda nezatéká střechou. Tyto starosti však trápí naprosté minimum Čechů, mnohem méně, než je tomu i u obyvatel mnohých západních zemí. Třeba netěsnící střechou zatéká do 6,8 procenta tuzemských domů, ovšem 16,8 procenta domů dánských.