Epidemie čínské chřipky branži letos připraví až o třetinu byznysu. Celkem se propad nabraných sázek pohybuje v řádu desítek miliard. A státní rozpočet kvůli tomu přijde podle odhadů ministerstva financí o daně z hazardu za dvě až tři miliardy. Vítězem budou naopak internetové herny a kasina, které z karantén a zavření kamenných kasin těžily.

Drsné vystřízlivění přichází po roce, který byl doslova bonanzou. Podle údajů ministerstva financí loni Češi prosázeli přes 394 miliard korun. Na výhrách pak inkasovali zhruba 353 miliard. Jedná se o poloviční nárůst oproti roku 2018, minimálně část je ovšem podle ministerstva dána novou metodikou výpočtu.

Největší podíl si ukousli provozovatelé takzvaných technických her, tedy „výherních“ automatů jak v kamenných hernách, tak na internetu. Celkem u nich zákazníci prosázeli přes 265 miliard a vyhráli na 247 miliard korun. Druhou nejoblíbenější oblastí byly kurzové sázky s objemem téměř 85 miliard, třetí pak živá hra v kasinech či hernách se sázkami za více než 27 miliard korun. V loteriích se protočilo přes 16 miliard.

Letos přijde dramatický sešup, byť ne pro všechny. „Jedním z nejvíce postižených oblastí jsou provozovatelé heren a kasin, kteří museli v důsledku opatření své herní prostory uzavřít téměř na dva měsíce. Velmi významně zasáhla nastalá situace rovněž provozovatele kurzových sázek,“ říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Kasina budou krachovat

Nejdrsnější dopady pandemie čínské chřipky pociťují letos provozovatelé kamenných kasin a heren. Komplikace přicházejí navíc v době, kdy živý hazard klouže po sestupné šikmé ploše. „Bedýnky“ a rulety kvůli stále přísnější regulaci a zvyšování daní z hazardu už delší dobu prožívají špatné časy. Důkazem budiž ostatně loňský krach jedné z největších firem z oboru, Slot Group miliardáře Milutina Periče (více na stranách 10 a 11).

Dvouměsíční zavření provozoven bude další ranou, kterou neustojí řada dalších firem z oboru. „Dopad bude drastický. Bude to mít silný vliv na provozovatele, vydrží jen ti silní,“ odhaduje majitel jedné z největší českých hazardních firem Synot Ivo Valenta (viz rozhovor na stranách 12 až 15). Podobně situaci vidí i manažer Paradise Casino Admiral a zároveň mluvčí Asociace provozovatelů kasin Vladimír Eichinger. „Už před koronakrizí se ekonomika mnohých kamenných kasin kvůli stále novým požadavkům státu a rostoucím daním pohybovala na hraně ziskovosti. Rentabilita i u těch nejlépe prosperujících kasin je mezi dvěma až pěti procenty. Pokud tedy zůstane návštěvnost kasin nižší oproti stavu před epidemií, potom krachy firem v oblasti kamenných kasin jsou nevyhnutelné,“ říká Eichinger. Konkrétní dopady na společnost Paradise Casino Admiral, která provozuje několik desítek kamenných kasin, nicméně zatím upřesňovat nechce.

Přestože už kasina a herny mohly znovu otevřít a hráči se pomalu vracejí, podle Eichingera je návštěvnost i objem sázek stále hluboko pod předkrizovým normálem. Mnoho kasin zejména v Praze a příhraničních oblastech závisí na zahraničních turistech, jejichž návrat do Česka v předkrizových počtech bude trvat dlouho. „Běžně se podíl zahraniční klientely pohyboval odhadem mezi 40 až 65 procenty. Kasina umístěna v hotelech měla přirozeně větší podíl návštěvníků z ciziny a o to více nyní trpí. Mám informace od provozovatelů pražských kasin, že návštěvnost nepřesahuje u většiny polovinu úrovně před uzavřením hranic,“ upřesňuje Eichinger.

Ještě hůře jsou na tom zmiňované provozovny v pohraničí. Ty na cizince sázejí ještě více. „S ohledem na dlouho zavřené hranice a stále omezený provoz mnoho kasin ještě vůbec nezahájilo činnost. Situace se snad zlepší po otevření hranic k 15. červnu,“ odhaduje sekretář Asociace provozovatelů kasin.

Z hlediska přínosu pro státní kasu jsou nejdůležitější pražská kasina a herny. Podle přehledu ministerstva financí stojí hlavní město za více než 11 procenty příjmů z hazardní daně z technických her. Mezi další „hnízda hazardu“ pak patří města v pohraničí – například Znojmo s více než 3,3procentním podílem, Teplice s více než dvouprocentním a další obce na Chebsku, v jižních Čechách a na jižní Moravě.

Bělorusko a ping-pong

Do bizarní situace se kvůli epidemii dostaly sázkové kanceláře. Ty už v minulých letech úspěšně prošly procesem přechodu na internet: vsadit si na kamennou pobočku přišel zhruba jeden z deseti sázejících. Zbytek tiketů zadávali online. V nuceném uzavření poboček tedy problém nebyl.

Jan Němec

Ohromné potíže však způsobilo zastavení sportovního dění prakticky na celém světě. Hráči tak teoreticky měli, kde sázet, ale nebylo na co. Nabídka se zúžila na minimum sportovních klání. „Bylo období, a to ne úplně krátké, kdy byl v Tipsportu nejsázenějším sportem stolní tenis, což je v historii kurzového sázení skutečně něco absolutně nevídaného,“ popisuje absurdní časy z března a dubna mluvčí Tipsportu Václav Sochor.

Vedle obskurních turnajů ve stolním tenise už zbývalo jen málo dalších možností – například ligy v zemích, jejichž vůdcové epidemii ignorovali. Běloruská a nikaragujská fotbalová soutěž nicméně nebyly zrovna tahákem. „Pokud sázíte celý život na své oblíbené týmy, máte o nich přehled, znáte hráče, taktiku a podobně, těžko pak stejným způsobem přistoupíte k běloruské lize,“ vysvětluje mluvčí Fortuny Petr Šrain.

Nabídka v kurzových lístcích se v nejhorších týdnech snížila na jedno až dvě procenta normálního stavu. Trvalo to skoro dva měsíce. Sázející proto zkoušeli experimentovat. „Zájem o stolní tenis vzrostl desetinásobně, o e-sport trojnásobně, o společenské sázky dvojnásobně,“ dodává Šrain.

Čekání na olympiádu

Propady v tržbách sázkových kanceláří byly na jaře drastické. Více než polovina hráčů přestala sázet a pokles objemu nabraných sázek se počítal na miliardy korun u každé z nich. „V době nejhlubší koronavirové krize jsme spadli až ke třiceti procentům. To je samozřejmě pro sázkovku hrozné. Za ty dva měsíce od poloviny března do poloviny května jsme přišli na náběrech zhruba o sedm miliard,“ počítá Václav Sochor.

Nyní s obnovením německé fotbalové Bundesligy, restartem českého fotbalu a postupně i soutěží v dalších zemích se sázející začínají vracet. Hlad po adrenalinu byl podle kanceláří velký. „Sázkaři se na Bundesligu doslova vrhli, počet těch aktivních se zdvojnásobil a podobný efekt přinesl i restart Fortuna Ligy. Zájem výrazně překonal i situaci před krizí, což je logické, protože konkurence ostatních soutěží je příliš malá,“ popisuje Petr Šrain.

Každý týden se kurzové lístky rozšiřují, sázkovky netrpělivě čekají například na výsledek jednání o obnovení nejslavnější hokejové ligy NHL a otazníky jsou stále také kolem obnovení šňůry tenisových turnajů. Do normálu ale ještě chybí hodně: sázkové kanceláře odhadují, že jsou dnes lehce nad polovinou normálního objemu sázek.

O některé velké sportovní akce letos přišly sázkové kanceláře definitivně. Mistrovství světa v hokeji, fotbalové Euro, olympiáda nebo Wimbledon měly představovat vrcholy sezony. Dohromady se od nich čekaly sázky v objemu až několika miliard. „Například MS v hokeji by v Česku přineslo vklady zhruba 600 milionů korun a při marži pěti procent výnosy zhruba 30 milionů korun,“ počítá Petr Šrain.

Vyčíslit celkové letošní ztráty se sázkové kanceláře zatím zdráhají. Stále totiž není jasné, jak bude vypadat sportovní nabídka v druhé polovině roku. „Nicméně z toho, co je patrné, určitě budeme jen v České republice mluvit o výpadku výnosů v řádu stovek milionů korun,“ tvrdí Petr Šrain z Fortuny. Pokud se nepodaří výpadky do konce roku dohnat, bude situace podobná i u konkurence.

Hráči se stěhují na internet

Jedním z hlavních důsledků koronakrize v oblasti hazardu bude zvýšení role internetu. Ten nabíral na síle kvůli restrikcím v oblasti kamenných heren a kasin už v minulých letech a předloni dosáhl na technických hrách více než třetinového podílu. Loni už byl více než 2,5násobný. Epidemie zapůsobila jako katalyzátor a online hraní ještě zatraktivnila. Problémem je, že právě online hazard je nejhůře kontrolovatelný. Ministerstvo financí proto připravuje další regulace.

Už dříve úřady zatrhly působení na českém trhu pro zahraniční sázkové a „kasinové“ servery, které nezískaly speciální licenci. Z trhu tak podle ministerstva financí zmizelo na devět desetin zahraničních webů; úředníci také zablokovali více než stovku serverů, které novou legislativu ignorovaly. A rozdali pokuty za více než 600 milionů korun.

Kromě pročištění trhu licencemi se regulace zaměřila také na zamezení hazardního hraní nezletilým nebo rizikovým hráčům. Ministerstvo financí například zavedlo jejich povinnou registraci. Nyní připravuje rejstřík vyloučených osob.

„Do rejstříku budou automaticky zapsány osoby pobírající příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení a osoby s těmito osobami společně posuzované. Dále také osoby v úpadku a osoby, kterým byla účast na hazardních hrách zakázaná soudem. Další osoby pak budou moci být do rejstříku zapsány na vlastní žádost,“ popisuje mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Všichni tito problémoví hráči pak budou mít zakázaný vstup do kasin a heren a konto jim nebudou smět založit ani internetové hazardní společnosti. Novinka má začít fungovat od letošního léta.

Přesto lidé z hazardního byznysu neočekávají, že by epidemie navždy vyhnala lidi z kamenných kasin na internet. Část hráčů bude dávat přednost živé hře vždycky. „Činí tak i pro zábavu, chtějí určitou noblesu, potkávají tam své přátele, libují si v pozornosti personálu. Když si odnesou výhru, je to pro ně samozřejmě uspokojení, ale pokud se tak nestane, stejně opět do provozovny dorazí. Jak to však bude vypadat nyní po koronavirové epidemii, se teprve uvidí,“ uzavírá Vladimír Eichinger.