Několik týdnů po svém oficiálním nástupu do čela největší tuzemské investiční skupiny Jiří Šmejc poprvé veřejně představil své uvažování nad budoucím směřováním PPF. Tu v červnu převzal po Ladislavu Bartoníčkovi, který roli CEO zastával zhruba rok po tragické smrti jejího zakladatele Petra Kellnera.

„Na ucelenou investiční strategii je ještě brzy. Řekli jsme si, že si ji definujeme v září. Ale už teď mohu říci, že bych rád udělal nějaké velké investice v západní Evropě, abychom naše aktivity dokázali vhodně geograficky diverzifikovat,“ uvedl Šmejc během svého prvního setkání s vybranými novináři coby nový šéf PPF. 

A skupina se podle něj bude v první řadě rozhlížet v oborech, kde už působí a které dobře zná. Což jsou tedy zejména telekomunikace, finance, média, ale také průmysl.

„Jsem příznivec industry know-how. Když už se něco naučíte, je lepší v tom pokračovat než se stále učit něco nového. Takže v první řadě se budeme dívat na možnosti v oborech, kde už jsme. Tím ale nevylučuji nějaké oportunistické operace v oborech úplně nových. PPF vždy uměla být ve správný čas na správném místě. A to bych rád zachoval,“ uvedl mimo jiné rodák z Karlových Varů, který vedle PPF zároveň investuje svůj majetek prostřednictvím skupiny Emma Capital.

České firmy jsou podle něj dobře připravené prosadit se na Západě. Tam je sice větší konkurence i dostatek kapitálu, ale zároveň Šmejc vidí u českých zaměstnanců i podnikatelů větší pracovitost a tah na branku. 

„Jsem poměrně optimistický v otázce konkurenceschopnosti českých firem na Západě. Jsme kreativnější, umíme více pracovat. Je čas být odvážný,“ dodal. 

Při velkých západních operacích by se Šmejc rád spojoval i s dalšími velkými private equity skupinami či jinými investory. V tom může být určitá změna filozofie, neboť Petr Kellner většinou investoval sám. 

„Chtěl bych, aby se PPF uměla spojovat s dalšími investory. V tom se možná trochu liším od Petra, který byl více solitérní,“ potvrzuje Šmejc. Skupina obecně příliš akvizic za hranicemi – tím méně na Západě – historicky neudělala. Snad kromě nákupu nemovitostí, kde se PPF v posledních měsících zaměřila třeba na USA.

Pro Šmejce bylo důležité, že získal od rodiny silný mandát, a také fakt, že přichází v pozici partnera, nikoli jen najatého manažera. Šmejc totiž při splnění určitých růstových cílů může po třech letech získat až deset procent skupiny. Rozpovídal se i o tom, že ačkoli ho lidé na trhu považují zejména za dealmakera, jeho osobně mnohem více baví budování a rozvoj firem. Zároveň chce z PPF mít nadále aktivního a dravého hráče.

„Správcovský management by mě nebavil. Chceme být nadále dravou skupinou. Samozřejmě že to bude jiné než za Petra Kellnera. Ale hledáme takový model v týmu, abychom dokázali být rychlí a efektivní a posouvali skupinu dopředu,“ vysvětluje někdejší spolumajitel TV Nova a dlouholetý šéf a akcionář splátkové skupiny Home Credit.

Právě stále větší oslabování finanční nohy skupiny – tedy zejména zmiňovaného Home Creditu – je pro Šmejce aktuálně asi největší a nejsložitější téma. Skupina se před časem zbavila finančních aktivit v Rusku, ale nadále se trápí zejména s dříve klíčovým čínským trhem. Šmejc otevřeně přiznal, že byla chyba firmu v roce 2017 neprodat. Společně s Kellnerem ale tehdy zariskovali a vsadili na další potenciál tamního trhu. 

„Petr věděl, že jedině v Číně může vybudovat firmu s hodnotou sto miliard dolarů plus. A nebýt těch strukturálních změn na čínském trhu a následně covidu, dost možná by se to podařilo. Byl to risk, který nevyšel,“ připouští během povídání v jedné ze zasedaček v šestém patře sídla skupiny PPF Gate.

V Číně tak pokračuje hledání kupce, který by si tamní byznys postupně převzal. Ten by nejdříve koupil majoritní podíl a posléze i zbytek. „Situace v Číně spotřebitelským půjčkám nadále nepřeje. To je realita, bez tamního silného partnera a bankovní licence se dnes v Číně vlastně fungovat nedá. Myslím, že výsledek jednání se ukáže do půl roku,“ naznačuje Šmejc s tím, že partnery skupina hledá i pro další asijské části Home Creditu. 

„Na Filipínách či v Indii jde ale spíše o spojení s partnery, kteří nám pomohou s fundingem a rozvojem byznysu. I zde se dá předpokládat, že takový partner si řekne o majoritu, zároveň cítíme zájem o naše know-how. Chtějí, abychom firmy dál řídili. Jednání s konkrétními hráči probíhají na všech trzích, kde nemáme bankovní licenci,“ dodává. Bankovní licenci má Home Credit v tuto chvíli jen v Kazachstánu a měl ji také v Rusku. Tamní byznys ale před několika týdny skupina PPF prodala. 

Žhavá je rovněž situace kolem tuzemské banky Moneta. Spojení s finančními aktivy PPF ale Šmejc před několika týdny zastavil. Vysoké úrokové sazby a celkově nová situace na trhu chystané aranžmá obchodu značně zkomplikovaly. Nadále ale PPF v Monetě kontroluje bezmála třicet procent akcií a je bezpečně jejím největším akcionářem. 

Aktuálně se na trhu spekuluje o tom, že brzy dojde k převzetí jinou bankovní skupinou. Zprávy o rychlém prodeji ale Šmejc brzdí. 

„Domluvili jsme se, že nebudeme dělat žádné prudké pohyby. Občas je dobré si věci v klidu promyslet. Nabízí se celá řada možností. Prodej, výměna za jiné aktivum, nějaké další spojení. Žádnou teď nemohu vyloučit. Nemáme kam spěchat,“ říká Šmejc. Dalšími významnými akcionáři jsou uhlobaron Pavel Tykač a finanční skupina J&T. S nimi zatím situaci v bance detailněji neprobíral. Zatím prý stihl jen jeden rychlý telefonát s Patrikem Tkáčem. Všechno má svůj čas.

Naopak má Šmejc v plánu vlastními silami dál rozvíjet Air Bank. „Je to silná značka. Z pohledu transakční aktivity klientů je to významná banka, která překročila svou kritickou velikost a má velký potenciál. Určitě ji chceme rozvíjet a hledat další synergie s ostatními aktivy skupiny,“ naznačil mimo jiné Šmejc. 

Skupina PPF za rok 2021 vydělala 239 milionů eur čistého, v přepočtu tedy bezmála šest miliard korun. Vybředla tak z účetní ztráty za rok 2020, která v tomto covidovém roce dosáhla hrozivých 9,5 miliardy korun. Skupinu tehdy stáhl ke dnu zejména problematický byznys Home Creditu v Asii.