Snazší konec energetické závislosti na Rusku? Dovoz ropy a plynu klesal už před válkou

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu Evropská unie intezivně řeší, jak se definitivně zbavit závislosti na ruském zemním plynu a ropě. Návrhy řešení sahají od výstavby jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů až po zachování uhlí.

Faktem však je, že importy ruských energií do Evropy padaly už před vyostřením situace na Ukrajině, a tedy i zhoršením vzájemných vztahů. Podle nově zveřejněných dat Eurostatu dosáhla hodnota dovozu z Ruské federace do zemí EU v loňském roce 158,5 miliardy eur. Z toho 99 miliard, tedy 62 procent, tvořily energie. 

Americký plyn může být levnější, Evropa Nord Stream 2 nepotřebuje

Pravděpodobnost, že se plynovod Nord Stream 2 zprovozní, je malá. Pro krytí evropské spotřeby však není nutný a zkapalněný plyn z USA jako náhrada může být i levnější, tvrdí Michal Kocůrek z poradenské společnosti EGÚ Brno.

Pravděpodobnost, že se plynovod Nord Stream 2 zprovozní, je malá. Pro krytí evropské spotřeby však není nutný a zkapalněný plyn z USA jako náhrada může být i levnější, tvrdí Michal Kocůrek z poradenské společnosti EGÚ Brno.

Čísla také ukazují na celkový propad ruského dovozu za posledních deset let, zároveň však na ještě výraznější pokles energetických importů. V roce 2011 totiž Rusko vyvezlo do EU zboží v hodnotě 193,1 miliardy eur, přičemž energie se na tom podílely 148 miliardami. To znamená 77 procent a pokles důležitosti ruských energetických importů v průběhu deseti let  o 14,2 procentního bodu. O tom, co je příčinou, lze jen spekulovat, ale nejspíš to souvisí s rozvojem „domácích“, obnovitelných zdrojů v Evropě.  

Dekáda neprospívala ani evropskému vývozu do Ruska. Jeho hodnota se smrštila ze 103,8 miliardy eur v roce 2011 na loňských 89,3 miliardy.

Utáhnout kohouty

Evropa si bez ruského plynu poradí. Nebude to ale hned ani zadarmo

Evropa si bez ruského plynu poradí. Nebude to ale hned ani zadarmo

Z dat Eurostatu je patrné, že propad vzájemného obchodu nastal jak po přisvojení Krymu Ruskem v roce 2014 a zavedení prvních protiruských sankcí, tak po odvetném embargu na vývoz potravin.

Ještě výrazněji dopadla na vzájemný obchod pandemie covidu-19. Nicméně po odeznění první vlny nákazy v roce 2020 se dokázal vzájemný zahraniční obchod ještě vzpamatovat a dostat se na hodnoty před covidem. To v letošním roce – a nejspíš i v následujících letech – bude možné jen stěží.