I když po vypuknutí války na Ukrajině Evropská komise slíbila, že EU zásadně sníží dodávky zemního plynu z Ruska – do konce roku o dvě třetiny –, aby nebyla Kremlem vydíratelná, po několika měsících se ukazuje, že závazky zůstaly jen ve formě rétorických slibů. To může mít fatální důsledky pro nadcházející zimu.

Už nyní se ukazuje, že si Putin opět s EU „hraje“ prostřednictvím Gazpromu. Některým státům zastavil dodávky – Polsku, Bulharsku, Finsku, Dánsku nebo Nizozemsku. Plynovodem Nord Stream pak omezil dodávky plynu do Německa o šedesát procent, údajně kvůli technickým potížím. I kvůli tomu cena zemního plynu na evropském trhu opět výrazně roste. I když jsou zásobníky plynu v EU naplněny v průměru na více než padesát procent, mohou na podzim opět nastat problémy, pokud se Moskva rozhodne dodávky dále omezovat.

Bruselský ekonomický think-tank Bruegel uvedl, že do Evropy proudí plyn hlavně prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa. Před omezením to bylo 1,6 miliardy kubíků plynu týdně. Z Ruska nyní v rámci EU pochází pětina plynu, který se spotřebuje. 

Unie plní ruský rozpočet

Jak napsal německý týdeník Der Spiegel, znamená to, že EU stále výrazně plní ruský rozpočet a nepřímo financuje válku na Ukrajině. Navíc se ukazuje, že snižovat závislost na ruském plynu nebude tak jednoduché, jak vyhlásil místopředseda Komise Frans Timmermans.

V současnosti se evropské vlády snaží naplnit zásobníky plynu bez toho, aby řešily, odkud fosilní zdroj pochází. I Polsko ve větší míře dováží plyn z Německa, který pochází hlavně z Ruska. Jens Geier, šéf skupiny socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, tvrdí, že EU je schopna do konce roku snížit závislost na Kremlu maximálně o polovinu. 

„Evropská komise stanovila ambiciózní cíle, ale zatím nechává do značné míry otevřené, jak jich bude dosaženo,“ vysvětlil. Plány Komise mají spíše doporučující charakter. Stejné to je u závazku, že se bude s energiemi více šetřit. Realizace je ponechána na jednotlivých členských zemích.

Změna příslušné legislativy bude trvat měsíce, pravděpodobné je, že změny nastanou až v příštím roce. Geier míní, že Brusel v tomto ohledu zaspal a je málo iniciativní. 

Jak spravedlivě rozdělovat plyn?

Problém je také v tom, že EU sice podepsala několik nových smluv na dodávky zemního plynu se Spojenými státy, Katarem nebo zeměmi v severní Africe, ale není vyřešeno, jak se bude tento plyn spravedlivě distribuovat po celém evropském kontinentu. Například Španělsko má dostatek terminálů pro LNG, ale plynovody z Pyrenejského poloostrova nejsou propojeny se zbytkem Evropy. Francie léta blokuje dokončení nového plynovodu přes Pyreneje. 

Vlády v EU se snaží různými dotacemi ceny plynu snižovat, což je ale podle Georga Zachmanna z think-tanku Bruegel chybný přístup, protože se tím ceny uměle deformují. Peníze budou později chybět například na budování nových zdrojů elektřiny v Evropě. 

I když politici vyzývají spotřebitele, aby začali s energiemi šetřit, velký efekt to nepřinese. Německá ekonomka Veronika Grimmová, jež radí německé vládě, navrhla, aby byli spotřebitelé odměněni za úspory peněžním bonusem. „Prémie poskytuje motivaci a bude spolehlivě fungovat,“ věří. Předpokládá, že by tento koncept mohla německá vláda projednat na podzim. 

Na druhou stranu se odborníci obávají toho, že se systémové řešení bude odsouvat s tím, jak se budou plnit zásobníky plynu. Hrozí riziko, že Putin bude před topnou sezonou opět vydírat Evropu omezením dodávek. I proto německá vláda připravuje krizový plán, jak omezovat dodávky plynu průmyslu i domácnostem, pokud dojde ke krizovému scénáři a Kreml „utáhne kohouty“. Zaznívají také návrhy, aby se přes léto využívaly ve větší míře uhelné elektrárny a zemní plyn se šetřil na zimní období.