Británie se snaží dostat do hlavního pelotonu během závodu o to, kdo bude v Evropě těžit lithium pro výrobu akumulátorů, jež jsou nezbytné pro produkci elektromobilů i pro budování úložišť energie z obnovitelných zdrojů. Dvě britské firmy Cornish Lithium a British Lithium chtějí využít oblast jižní Anglie v Cornwallu, kde se v minulosti těžil cín, měď a wolfram. Opuštěné doly by mohly opět ožít těžebním ruchem. 

V kopcích okolo města St. Dennis už geologové zmíněných firem působí. Snaží se zjistit, kolik lithia je možné z okolních hornin dostat. To je klíčové pro rozhodnutí, zda se těžba vyplatí. Zástupci společnosti Cornish Lithium jsou přesvědčeni, že zásob je dost na to, aby celé bývalé těžařské místo ožilo a vznikl zde průmysl na zpracování lithia a výrobu akumulátorů. To by vedlo také k výraznému snížení uhlíkové stopy při výrobě lithium-iontových článků. Dnes se například lithium vytěží v Chile, pak se přepraví do Číny, kde se vyrobí baterie, a ty se zase složitě dopravují zpět do Evropy. 

Geolog z Cornish Lithia Adam Matthews tvrdí, že nespornou výhodou je těžba surovin v minulých stoletích. Existují poměrně přesné záznamy a mapy, které ukazují hloubku cínových a měděných dolů. I proto nyní těžaři vědí, kde mají kopat. 

Pokud by měli dělat průzkum naslepo, celý projekt těžby by to neúměrně prodražilo. Pomocí počítače vytvořili 3D rentgenový profil celé krajiny, který zobrazuje letité šachty. Další informace doplnil geolog Alistair Salisbury, který pro průzkum použil drony a fotografie geologických zlomů v krajině. Ze zlomů, jež se táhnou od pobřeží, se dá odhadnout složení hornin ve vnitrozemí, tvrdí. 

Vrty do hloubky 1500 metrů

Firma už také provádí pilotní vrty pomocí vrtné soupravy až do hloubky 1500 metrů. Odebírá vzorky horniny, které pak rozdrtí, aby zjistila, kolik lithia obsahuje. Geologové hledají lithné slídy, které se následně zpracovávají na hydroxid lithný.

Další možností je využít geotermální prameny, ve kterých jsou sloučeniny lithia obsaženy. Cornish Lithium plánuje vytvořit speciální závod, který dokáže ze solanky lithium extrahovat přes řadu filtrů. 

Druhým hráčem na trhu je British Lithium. Zatím je rovněž v přípravné fázi a chce prokázat, že ložiska lithia jsou na místech, o kterých tvrdí, že jsou dostatečně významná pro komerční těžbu. Plánuje těžit horninu a používat až patnáct vrtů v lokalitě okolo St. Austellu, jenž leží jihovýchodně od St. Dennis. Geologové tu vytipovali možné lokality k těžbě pomocí analýzy povrchových hornin.

Tým tvrdí, že první komerční lithný důl otevře už v roce 2023. Firma získala dotaci od britské vlády ve výši 2,5 milionu liber (75 milionů korun) na vybudování pilotní továrny na výrobu lithia. „Jsme v areálu brownfieldu. Místo můžeme využít po předchozí těžbě jílů na výrobu porcelánu,“ vysvětlil strategický poradce firmy John Walker. 

Těžba na dvacet let

S nadsázkou doplnil, že v krajině nebudou vytvářet nové doly. Většinu hornin chtějí vracet do země. Na výrobu dvaceti tisíc tun uhličitanu lithného je potřeba vytěžit dva miliony tun horniny. Aby získali povolení, musí prokázat, že v zemi je k dispozici 400 tisíc tun uhličitanu lithného. To znamená, že dokážou vyrábět lithium po dobu dvaceti let. Takové množství by mělo stačit na produkci půl milionu elektromobilů ročně. 

Pro provoz hodlá British Lithium využít obnovitelné energie a vybudovat offshore větrnou farmu o výkonu dvacet megawattů. Počítá s vytvořením osmi tisíc pracovních míst. Celkové investice do lithného sektoru, včetně konkurenční společnosti Cornish Lithium, Walker odhadl na jednu miliardu liber (třicet miliard korun). 

Uhlíková stopa těžby lithia je zásadním argumentem odpůrců produkce elektromobilů. Společnost Berylls Strategy Advisors před dvěma lety vypočítala, že vyrobit akumulátory pro automobil znamená o 74 procent vyšší produkci oxidu uhličitého, než pokud se vyrobí tradiční auta na jednom místě, například v Německu, i přes využití fosilních zdrojů. 

Závislost na Číně

Dalším problémem je současná závislost produkce akumulátorů na Číně, vysvětlila Frances Wallová, expertka na aplikovanou mineralogii na Univerzitě v Exeteru. I z tohoto důvodu by měla být Británie v tomto ohledu nezávislá, protože se Čína může kdykoli rozhodnout, že akumulátory přestane Evropě dodávat. 

Evropská unie předpovídá, že evropský průmysl bude do roku 2030 potřebovat osmnáctkrát více lithia než v roce 2020. Chce zaručit, že do roku 2025 bude osmdesát procent poptávky po tomto lehkém kovu pocházet z evropských zdrojů. 

Rovněž Británie má velkolepé plány v oblasti zelené dopravy. Už v roce 2030 má skončit prodej nových vozů se spalovacími motory. Británii nicméně hrozí, že by akumulátory musela dovážet z kontinentální Evropy zatížené vysokými cly. Proto firmy Cornish Lithium a British Lithium chtějí přesvědčit místní úřady i obyvatele, že bez ostrovního lithia to nepůjde. Také na ostrovech mají vzniknout první gigafactory po vzoru Tesly.